|
Nic není náhoda |
romantická |
Petr nastoupil na eskalátor. Snažil
se vyhýbat pohledům ostatních cestujících a prohlížel si reklamy lemující
cestu z metra.
„Nic není náhoda“ hlásal slogan jedné pojišťovny.
|
|
Chodím rád po Karlově mostě |
starší povídka |
Člověk odsud může obdivovat mnoho pražských památek. Všem jim asi
dominuje Pražský hrad se Svatovítskou katedrálou a Národní divadlo na druhé
straně řeky Vltavy. Ale největší krása se nachází na mostě samotném. Není
soustředěna na jedno místo, je rozprášena po celé jeho délce. A pohybuje se.
|
|
Strážci času - 1. díl.
Posily pro Hannibala |
Sci-fi historický román |
Jane a Ben se vydávají po stopách tajemství Palom Belom. První dobrodružství
novodobých cestovatelů v čase. Výprava do starověkého Říma, jak jste ji ještě
nezažili. |
|
Kráska z obrázku |
Romantická |
Její obrázek našel na půdě.
Ležel mezi věcmi, které zde
nechali předchozí nájemníci. Manželé Kropáčkovi. Na setřídění jejich krabic
si Pavel vyčlenil celý den. |
|
Z osobního deníku všedního muže aneb Může se to stát i vám! |
Vtipná |
5:30 - Automaticky vstávám do práce. V polospánku se oblíkám a beru si z
ledničky svačinu. Až když odemykám garáž, uvědomuji si, že je neděle a tudíž
volno. Vyskočím radostí, zamknu garáž, vracím svačinu do ledničky, svlékám
se a ulehám vedle své ženy, která mé nedělní vstávání do práce hodnotí vždy
stejným slovem: „Idiot.“ |
|
Láska v bouři |
Romantická |
Marion zvedla uplakané oči od
ušmudlaného dopisu. Utírajíc si slzy vyhlédla skrz okno ven. Spatřila pouze
valící se mračna sněhové nadílky a to ji vyděsilo. Když zasedala za stůl a
plna naděje a strachu se dala do otevírání obálky a následně do čtení psaní,
nebylo po sněhu ani památky.
|
|
Jednou za život |
Smutná |
Pohřební
síní se nesly tóny Beethovenovy symfonie. Nikdo ani nedutal. Nad rakví
zrovna seděl na invalidním vozíku nebožčin manžel – starý dobrák Karel.
Sklopená hlava, strhaný výraz ve tváři, klobouk v ruce.
|
|
Můj první den na vysoké škole |
Vtipná :-) |
Absolvovav
rok v jeslích, tři ve školce, dalších devět na základní škole a šest na
čtyřletém gymnáziu rozhodl jsem se pokračovat ve studiu na škole Vysoké
ekonomické a to v Praze.
|
|
Zamilovaní |
Nádherná |
Stáli
zaklesnuti do sebe stranou od ostatních. Zahrnovali se polibky a něžnými
slůvky. Bylo jim jedno, co si o nich myslí ostatní lidé na zastávce. Jen
oni dva a nic víc.
|
Láska
v zahradě kvetoucích růží |
Krásná |
Petr přidal do kroku.
Letmý pohled na hodiny na kostelní věži mu oznámil, že už nemůže přijít
včas. Zaklel. Jestli přijde pozdě, bude to ještě horší.
Dostal se do svízelné finanční situace. Nejprve ho vyhodili z práce.
Ne že by udělal něco špatně. Prostě měli v závodě o několik lidí víc, než
potřebovali a na Petra padl černý Petr.
|
|
Claudiino trápení |
Psycho |
Na jednom z křesel
ležel stočený do klubíčka kocour Felix. Jeho rodokmen byl tak dlouhý,
že kdyby uměl mluvit, určitě by se se svou majitelkou nebavil.
|
|
Dejte si pozor, koho zabíjíte! |
Horror |
Utíkal, co mu síly stačily. Dešťové kapky bičovaly jeho vrásčitý
obličej. Už byl promoklý na kost.
Prodíral se hustým křovím. Chvíli co chvíli se
před ním vynoří srub.
A dnes je ten den. Konečně se dočkal. |
|
Jak se
vyhnout dělání snídaně |
Vtipná |
U
Hrubešových panovalo už po řadu let dosti zvláštní pravidlo.
Kdo přišel jako poslední domů, musel na druhý den ráno připravit
snídani. Touto zásadou se paní domácí Klára, pojistila předtím,
aby její muž chodil do hospody. Na Huga to mělo výchovný
charakter. Sice by rád na jedno dvě zašel, ale jelikož se nevyznal
v kuchyni, nemohl si to dovolit. |
| Moje
svatba |
Vtipná |
Když
už jsem byl tak starý, že mi samota začínala lézt pomalu na
nervy a maminka už se o mě nechtěla dále v mých nedožitých
40 letech starat, rozhodl jsem se, že se ožením. Respektive o tom
rozhodla má matka, která vládla naší domácnosti pevnou rukou. |
|
Bawl from the cradle |
English |
Once upon a time old parents lived. They were very
poor and without child. When they were young wished to have two
childern - one boy and one girl. But this request was not realized.
Howl was very sad but did not say this aloud. His wife Lenora
suspected this and was very sad too. |
|
V
metru |
Krátká |
Seděli vedle sebe v jedoucím metru. Sami
v prázdném vagónu. Jen oni dva a hučení zářivek. Jak muž
tak žena se snažili nespočinout zrakem na svém protějšku. Znáte
to. |
|
Manželství
bez lásky |
Krimi horor. |
Ležel
na své straně postele. Jeho žena už dávno odešla. Peřina se válela
na zemi. Laura se vrátila někdy
kolem půlnoci. Udělala mu to, naházela pár svých šperků do
kabelky a odešla. Ve tváři ani hořkost ani bolest ani smutek. Nic
- naprosto bez emocí. |
|
Hra na
babu |
Krimi |
Muž vešel do koupelny. Pustil oba kohoutky na plno.
Voda smyla rychle krev z jeho rukou. Opláchl si i obličej. Pro
jistotu.
Pak jeho zrak padl na tričko.
Celé od krve. Sakra.
Sundal si ho a hodil ho do koše.
Kalhoty naštěstí zůstaly nepotřísněny. |
|
Smrdutý
mrak |
Vtipná fantasy |
Takové větrné počasí, kterého se dočkali
obyvatelé kraje Lidumilu roku Příchodu Velkého Lepa, nikdo
nepamatoval. Ani
nejstarší člověk ve vesnici, ale u něj to bylo zapříčiněno spíše
senilitou. Byl to jeden z prvních devadesáti sedmi Osadníků,
kteří Lidumil osídlili v roce Prvního očekávání příchodu
Velkého Lepa. |
|
Jak jsem
si kupoval auto a co tomu předcházelo |
Vtipná |
S kapsou nabouchanou naší
tvrdou měnou, kterou jsem si div zuby nevylámal, jsem vyrazil směrem
k bance. Vystál jsem jednu frontu, a jen tak tak, než mě oslovila
paní v okénku, jsem se stihl zařadit do druhé. Divil jsem
se, že nikdo jiný není tak slušně vychovaný jako já, který si rád
počkám, než se dostanu k poslednímu okénku. Byl jsem na sebe mimořádně
hrdý. Konečně jsme se po třech hodinách dostal do čela poslední
desáté fronty.
Úředník mě uvítal se slovy: "Pro dnešek zavíráme.
Přijďte zítra." a zmizel. |
| Promiň |
Vážná |
Někdy člověk něco tak strašně chce, že mu ani nepřijde
na mysl, že by se mu to nemohlo splnit.
Patřím k realistům a jediné, v co věřím,
je pravá láska. |
|
Profesor |
Vážná |
Do třídy přišel ihned jak zazvonilo. Všichni
studenti se jako jeden muž postavili. Profesor se rozhlédl po místnosti,
aby zjistil, kdo chybí. Na znamení, aby se posadili, mávnul rukou.
Beze slov zapsal do třídní knihy. |
|
Doktor Bert Gaben |
Filosofická |
Máte taky někdy ten pocit, že jste nuly? Že i když
vám v životě vše hladce vychází, tak přesto vám něco základního
uniká? Já ne.
Míval jsem ho, to nepopírám, ale teď,
jako když utne, se cítím naprosto vyrovnaný. |
|
Láska na poslední chvíli |
Vážná |
Toho dne slunce pražilo
jako divé. Výheň skončila, až když začalo zapadat za vrcholky
hor. Konečně bylo příjemně. Slabý večerní větřík obstaral
čerstvý mořský vzduch. Rozpálený písek počal chladnout. |
|
Rozhovor
ad absurdum |
Pokusná |
"Děláš si srandu, že jo?"
"S takovými věcmi se nežertuje."
"Dobře. Co chceš dělat?"
"Já nevím."
"Něco přeci musíš udělat, ne?"
"Asi. Nevím." |
|
Druhá povídka o Lásce |
Vážná |
Tomáš nepatřil nikdy mezi romantiky. Bral život
takový, jaký je a nesnažil se ho nikterak změnit. Ke štěstí mu
stačilo málo. Pivo v jeho oblíbené hospůdce, parta kamarádů
okolo stolu a jeho holka na klíně. Přesně takové bylo pořadí
jeho priorit. |
|
Střep Petr Dolejší
|
Horror |
Na
Sandorin dolehla tma.Byl pěkný teplý večer, foukal větřík a vše
osvětloval měsíc s hvězdami. Zerael
se blížil k náměstí.Jeho dlouhé rozcuchané blonďaté vlasy
vlály ve větru.Zastavil se a naslouchal v nekonečném tichu. Na střeše
zamňoukala kočka... |
|
Patrik Jana Horáčková |
Vážná |
Snad každý zná krajinu u Petřína, růžový sad a hvězdárnu, tak
tam já přesně bydlela a tam se mi taky stal tenhle příběh, který
mě donutil odstěhovat se a zapomenout.Bylo to zezačátku nevinné a krásné, ale zrodila
se noční můra. |
| Jak přicházejí
sny
Jana Horáčková
|
Vážná |
Když
se s někým znáte opravdu dlouho, je vám líto ho opustit, zvlášť,
když je to nejlepší přítel. Respektive přítelkyně. Horší bývá,
když opustí vás.
S Luckou jsme se znali osm let. |
| Jak
jsem se nestal fotbalistou
David Volf a Václav Roman |
Vtipná |
V
našem městečku nechali za nadvlády ruského bolševika vybudovat překrásný
fotbalový stadion. Stavba se nesla v duchu slohu románského s prvky
stylových bunkrů sovětských partyzánů. |
|
Smrt ve snu |
Vážná |
Muž na posteli se stále převaloval.
Všude tma.
Ticho občas přerušilo zavrzání postele nebo mužovo
povzdech. |
| Tajemný
dům |
Horror |
"Kde máte počítač?"
Tuto otázku jsem ze sebe dostal automaticky.
"Počítač? Co to je?"
Tak a máš to tady. Octnul jsi se v době, kdy jsi se vlastně
teprve chystal narodit. Cítil jsem, že mám hlavu jako ve svěráku. |