Nahoře bez...
Václav Roman
Předem než začnu o čemkoliv psáti musím vás vyvést z
omylu, aby nedošlo k pohoršení a abyste nespojovali mé jméno
s dosti lechtivými tématy. I když jste se v názvu dočetli
sice správně, a nejedná se v žádném případě o překlep,
stejně zde nebude řeč o sličných slečnách nahoře bez
nitky prádla, nýbrž o politicích. Vězte, že je mi to líto
stejně jako vám.
Tedy o politicích, ale ne o těch bez spodního prádla, ale o těch
bez potřebné mozkové kapacity. Pokud některému politikovi
zbylo z platu něco málo na noviny a čte tyto řádky, jistě
mu trocha sebekritiky neuškodí. My, normální lidé, normální
proto, že náš čtvrtletní plat se rovná zhruba měsíčnímu
politickému a mnohdy ani to ne, my na ně pořád nadáváme, někdy
jen čistě protože si potřebujeme vybít zlost, avšak jindy
zcela oprávněně. Kam se poděly miliardové částky z rozpočtu?
Proč zas vydali tak trapný zákon? Proč nám berou a sobě dávají?
atd.
Klademe spousty otázek, leč jediné rozumné odpovědi se nám
nedostává, jen když vyplave na hladinu nějaká ta politická
aféra dozvíme se alespoň kdo komu straní a kdo koho nenávidí.
Podobnou podívanou můžeme ovšem sledovat pravidelně na pokračování
v různých nekonečných seriálech, s nimiž se roztrhl v
poslední době pytel. Naše politika je rovněž jednou z těchto
show, jak tomu říkají v USA. Proti sobě stojí dva odvěcí
rivalové, každý má své přívržence a obdivovatele, děj se
v lepším případě pomalu sune kupředu a rozuzlení se dočkáme
zas až někdy
příště. Alespoň máme na co koukat když nám skončila
Esmeralda.
A čím to je? Faktorů je hodně a jedním z nich je i ten, který
jsem uvedl ze začátku. Nechci říct, že by byl úplně každý
politik neschopen své funkce, ale najdou se tací. Nebudu rozebírat
kdo mezi ně patří nebo nepatří, jistě totiž máte svou desítku
politiků nahoře bez.
Raději než na ně se dívám na ženy nahoře bez, ale o tom až
někdy příště.
-----