"MILUJU TĚ"

PETRA
PAVEL
KAMILA
KLÁRA
EVA
ÁLA
BÁRA



               EXT. PARK

               V parku se sešli Pavel s Petrou. Jsou to sourozenci. Pavel je nervózní. 
Jdou na piknik. Pavel nese koš a srolovanou deku.

                                   PETRA
                         Je ti zima?

                                   PAVEL
                         Ne. Proč?

                                   PETRA
                         Že se klepeš jak ratlík. Tos ještě neměl nikdy
                         rande?

                                   PAVEL
                         No...měl. Ve školce.

                                   PETRA
                         Jsem si myslela. Hele, to musíš překonat. Prostě
                         do toho skoč rovnýma nohama. Jinak to nejde.
                         Zlom vaz!

               Petra chce odejít.

                                   PAVEL
                         Po..počkej. Kam jdeš?

                                   PETRA
                         Snad nechceš, abych dělala křena. Stačí, že jsem
                         ti ji dohodila. 

                                   PAVEL
                         Ale já to zase zvorám ...

                                   PETRA
                             (s údivem)
                         Co můžeš zvorat na pikniku? A ještě k tomu s
                         ní. Jídla máš dost. - Budu poblíž. Kdyžtak
                         prozvoň.

               Petra odchází. Pavel se nervózně rozhlíží kolem. Potom  rozloží deku 
a postaví na ni košík. Přichází Kamila - ta je trošku silnější (může být vycpaná). 
Od chvíle, co přijde, do sebe láduje jídlo.

                                   KAMILA
                         Čau Pájo. To je hostina. Mám se zout?

                                   PAVEL
                             (nervózně)
                         Jo. Jak se máš?

                                   KAMILA
                         Ale dobrý. To kdybych věděla, tak si nepřidám
                         knedlíky. Ale to zmáknu. 

                                   PAVEL
                         Máme čas. Není kam spěchat.

                                   KAMILA
                         Ne, ne. Do večeře musím být doma. Jinak na mě
                         nic nezbude.

                                    PAVEL
                         Hm. Škoda, mohli jsme tu jen tak ležet a koukat
                         na hvězdy. Polárka, Sirius ...

                                   KAMILA
                         Ba ne. Na to já moc nejsem.

                                   PAVEL
                         ....Orion.

                                   KAMILA
                         A to zase jo. Čokoládu miluju.

                                   PAVEL
                         A já miluju tebe!

               Kamila se zakucká a začne se dusit. Nemůže popadnout dech. 
Pavel neví, co má dělat.Snaží se jí dávat první pomoc, ale neví jak. Kamila 
si nakonec naposledy krkne a pak zemře.

                                   PAVEL (CONT'D)
                         Ach jo. Já věděl, že to zase poseru. Ale takhle?

               Pavel vytahuje mobil, že zavolá Petru. Ale dřív než se mu to podaří, 
zaslechne hlasy. Blíží se Tereza a Bára. Mají rakety na badminton.

               Pavel zmatkuje. Zabalí Kamilu do deky. Snaží se ji odtáhnout. Nejde to. 
Sedne si na ni. A dělá, že nic.

                                   EVA
                         Tady je dobrej plácek.

                                   KLÁRA
                         Ju. Ideální na pinkání. - Ale někdo tu je.

                                   EVA
                         Hej, nebude vadit, když si tu zapinkáme?

                                   PAVEL
                             (očividně nesvůj)
                         Né-é. 

                                   EVA
                         Říkal, že ne?

                                   KLÁRA
                         Říkal néé. Tak to můžeme. Počítal bys nám to?

                                   PAVEL
                         Já ...já to neumím.

                                   KLÁRA
                             (k Evě)
                         Ha, neumí počítat.

                                   EVA
                             (ke Kláře)
                         Ale je docela milej. 
                             (k Pavlovi)
                         Co to máš zabalený v tý dece.

                                   PAVEL
                         Mrtvolu.

               Eva a Klára se na chvilku zarazí, ale pak se začnou smát.

                                   KLÁRA
                         Ty jsi snajpr. -  Pojď si zapinkat, Evi. 

                                   EVA
                         A jak se jmenuješ?

                                   PAVEL
                         Pavel. A ty?

                                   EVA (SOUČASNĚ)
                         Eva. 

                                   KLÁRA (SOUČASNĚ)
                         Klára.

                                   PAVEL (CONT'D)
                             (na obě)
                         Hm, hezký jméno.

               Klára s Evou si jdou zapinkat, pořád poočku pokukují po Pavlovi. 
Pochichtávají se.

               Pavel se snaží být co nejméně nervózní. Zaloví po mobilu. 

               Najednou se vynoří Bára a Ála. Největší pařmenky ze školy. 
V ruce víno, na sobě otrhané hadry. 

                                   BÁRA
                         Tě pic, vole.

                                   PAVEL
                         Zdar, holky. 

                                   ÁLA
                         Zabíráš celou lavičku. Uhni.

                                   PAVEL
                         To není lavič ... ne, nesejdete si. 

                                   ÁLA
                         Nějaká měkká. 

                                   PAVEL
                         Ještě nestačila ztuhnout.

                                   ÁLA
                         Co? Jo. Hahaha. Sedni si taky, Baruno.

                                   BÁRA
                         V poho. Čum na ty atletky. 

                                   PAVEL
                         Nejsou to atletky. Hrají badminton.

                                   BÁRA
                         Nepruď. Nemáš žváro? 

                                   PAVEL
                         Jako cigaretu? Nemám.

                                   BÁRA
                             (s úšklebkem)
                         Cigaretu? Ha! Slyšelas to?!

                                   ÁLA
                         Jo. Mluví jako teplouš. Je takovej sladkej.

                                   PAVEL
                         To je mýlka. Jsem tu vlastně s holkou.

                                   BÁRA
                         Jo? A s kterou? S těma pinkandama? Haha. 

                                   PAVEL
                         To byste neuhádli. 

                                   BÁRA
                         Začíná bejt nudnej. Zbijem ty holky?

                                   ÁLA
                         Jo, už mě to pinkání a hihňání leze na buňku. 

               Bára a Ála jdou na Kláru a Evu.

                                   PAVEL
                         Proč byste to dělali?

                                   ÁLA
                         A proč ne?

               Bára a Ála se zastaví a podívají se na Pavla. 

               Eva a Klára si mezitím přestali pinkat a jdou pomalu k Pavlovi. 

                                   EVA
                         Jé ahoj, holky. Nechcete si s náma zahrát?
                         Skočila bych domů pro rakety.

                                   BÁRA
                         Vypadáme snad jako mentálové, abysme si tady
                         pinkali? 

                                   ÁLA
                         Zahrajeme si tu naší.

               Ála a Bára napadnou Kláru a Evu. Ty se brání seč můžou. 
Raketami odráží útok.

               Pavel prozvoní konečně Petru. Ta se hned vynoří. 

                                   PETRA
                         Držel ses docela dlouho. Čekala jsem, že zavoláš
                         dřív.

                                   PAVEL
                         Průser. 

                                   PETRA
                         Nic neříkej. Měls málo jídla?

                                   PAVEL
                         Ale ne. Řekl jsem jí "miluju tě" a ...

                                   PETRA
                         Ale ne. Tos neměl. Na prvním rande. Většina z
                         nás se zalekne a uteče.

                                   PAVEL
                         Tak ona nepatří mezi většinu.

                                   PETRA
                         Cože? Neutekla?

                                   PAVEL
                         Neutekla.

                                   PETRA
                         Ale to je skvělé. Neutekla. A kde je.

                                   PAVEL
                         Sedíš na ní. 

                                   PETRA
                         Ne...ona....

                                   PAVEL
                         Neutekla. Seklo to s ní.

                                   PETRA
                         Je ... je... tys jí zabil!

                                   PAVEL
                         Jo, když se to tak vezme. Zabil jsem jí svým
                         "miluju tě".

                                   PETRA
                             (neovládá se)
                         Ty vrahu! Bídáku! Zabiješ ji a klidně si tu sedíš.
                         A na ní. 

                                   PAVEL
                         Klid. Klid. (ironie) Teď tu opravdu potřebuju
                         hysterku. 

                                   PETRA
                             (rozdýchává to)
                         OK. OK. Nemáš kousek čokolády?

                                   PAVEL
                         Jo. Počky. Její poslední večeře.

               Pavel zaloví v dece a vytáhne čokoládu. Petra do ní zakousne.

                                   PAVEL (CONT'D)
                         Pomůžeš mi? Sám ji neunesu. Je to přece jenom
                         slůně.

                                   PETRA
                         Když už tak byla a o mrtvých jen dobré. 

                                   PAVEL
                         Slůně je slušný zvíře. Neřekl jsem úmyslně
                         prase, nebo kráva.

                                   PETRA
                         Jenomže slůně je větší. 

                                   PAVEL
                         To je jedno. Nebudeme řešit takový detaily.
                         Kam s ní?

                                   PETRA
                         Zakopeme ji?

                                   PAVEL
                         Nemáme bagr.

                                   PETRA
                         To je fakt. Hele, co tam blbnou ty holky?

               Poukazuje na peroucí se čtveřici děvčat.

                                   PAVEL
                         Ale nějaký moje ctitelky. 

                                   PETRA
                         Ty maj teda vkus. 

               Pavel s Petrou se pokouší pohnout s Kamilou zabalenou v dece. 
Všimne si jich Bára.

                                   BÁRA
                         Hele, Ališe. Kradou ti lavičku.

                                   ÁLA
                         To jako přeháněj. Dej sem rakety.

               Bára s Evou popadnou rakety a jdou na Pavla s Petrou.

                                   ÁLA (CONT'D)
                         Ha! Na ně!

                                   PAVEL
                         To není jak...

                                   PETRA
                         Nekecej a braň se.

               Bára s Álou se perou s Petrou a Pavlem. Na pomoc jim 
přichází Klára a Eva. Začíná velká mela.

                                   KLÁRA
                         Nechte Páju na pokoji.

                                   EVA
                         Přestaňte!

                                   KLÁRA
                         Je můj!

                                   EVA
                         Ne. Můj!

                                   ÁLA
                         Si ho vem. Já chci lavičku.

                                   PAVEL
                         To není lavička.

                                   PETRA
                         Buď zticha!

                                   BÁRA
                         Bez žvára to není vono!

               Nakonec se perou všichni navzájem. V nastalém zmatku se 
z deky vybalí Kamila. Chvíli se rozhlíží, pak dojí čokoládu. Jde do té 
mely, popadne Pavla a jde s ním pryč.

                                   KAMILA
                         Pavel je můj! Rychle, nebo propásneme večeři.

                                   PETRA A PAVEL
                         Pomóc! Mrtvola!!

                                   KAMILA
                         Ale houby. 

                                   PAVEL
                         Ale byla jsi přece mrt..mrtv..

                                   KAMILA
                         Jo tohle. To je takovej "zimní spánek" - mezi
                         jednotlivými jídly snižuju všechny svoje životní
                         funkce na minimum. Asi jsem ti to měla říct.

                                   PAVEL
                         Asi...

               Kamila a Pavel odchází. Všichni se přestanou prát.

                                   BÁRA
                         Ty vogo. Proč se vlastně pereme?

                                   ÁLA
                         Víš, že ani nevim. Pojď najít nějakou lavičku.

                                   BÁRA
                         Jasně. Rozřežeme ji.

               Ála a Bára odchází. 

                                   KAMILA
                         Jdeme si ještě pinkat? 

                                   EVA
                         Jo, ale skočíme ke mně pro nový rakety.

               Poukáže na zničené rakety a odchází.

               Zůstává pouze Petra. Najednou ji zazvoní mobil. 
Někdo ji pouze prozvonil. Pavel. Mrkne na displej...

                                   PETRA
                         Další průser.

               Petra odběhne.