Lásko má Václav Roman Spi sladce, kvítku můj, ve snách svých mě opatruj. Snad skřivan na hlohu bude ti pět, a nedovolí ti na mě v nejmenším zapomnět. Pak i já budu sladce spát a nestane se, že se o tě budu bát. Až oko tvé procitne v den, jak luny svit rozplyne se krásný sen, a stane se, že jsoucná slunce zář zaplaví v ránu tvou božskou tvář, a já tě v tu chvíli v chvoji světla zřím, budu si myslet, že stále sladce sním. |