Na diskotéce
Václav ROMAN
Muž: Fuj, babo, to jsem se tě lekl.
Žena: Ty taky nejsi žádný krasavec. Připomínáš mi použitý prezervativ.
Muž: Tak přivítání bychom měli za sebou. Co tady hledáš?
Žena: Šla jsem podle mapy, busolu při ruce.
Muž: A kde ho máš?
Žena: Koho?
Muž: Toho busola?
Žena: Jak by vzrostlo průměrné IQ, kdyby všichni muži najednou přestali dýchat.
Muž: Já nic proti busolům nemám, ale jestli mi tady někde nasere, tak to mě nasere.
Žena: Jsou nejen blbý, ale i sprostý. – Nebavme se už o těch busolech…
Muž: Já s tím nezačal…..
Žena: Prostě jsem sem přišla. Jsem tu, doufám, správně na té diskotéce Hroch.
Muž: Jasně, tady jsi v Hrochovi. A v Hrochovi je dobře.
Žena: Na tom sloganu mi něco nesedí. Myslím, že už jsem ho už někde slyšela,
a myslím, že jim se to tam i rýmovalo. Ale teď proč jsem tady.
Muž: Pomalu mě začínáš štvát. Takovou semetriku jsem tu už dlouho neměl. –
(stranou) Ale ženskou jsem tu u sebe za dobu fungování diskotéky ještě neměl. Že by první vlaštovka.
Žena: Přečetla jsem si inzerát v místním plátku. Prý přijmete personál.
Muž: Inzerát? A co to je?
Žena: Řekla jsem si, holka, to je tvoje šance. Sice nevím, co takový personál konkrétně dělá,
ale to se snad naučím. Jsem taková holka pro všechny. Teda pro všechno – já se skoro prokecla.
Muž: O inzerátu nic nevím. Musel jsem být úplně namol, když jsem ho podával. A co umíš?
Žena: Jsem orientační běžkyně. Jinak bych to tady ani nenašla. Diskotéka uprostřed hlubokého lesa.
Tady budu ráda souložit.
Muž: Souložit? Co to je?
Žena: Sorry já se přeřekla. Sloužit jsem chtěla říct. – Zase jsem se skoro prokecla.
Muž: - A já už se těšil, že mi sem osud přinesl prostitutku. – Abych ti vysvětlil,
proč jsem založil Hrocha uprostřed lesa. Ve městě je diskotéka téměř na každém rohu
a založit tam novou by byla sebevražda. To tady v lese jsem první.
Žena: Musíš mít skvělého obchodního ducha. Takhle hledat díry na trhu, to neumí jen tak někdo.
Muž: Jo, díru najít umím. Na to jsem machr.
Žena: A chodí ti sem hodně lidí?
Muž: No, v množném čísle bych nemluvil. Člověk se tu občas objeví. Občas sem zajde myslivec,
dá si myslivce a zatrsá si u tyče. Jindy sem zase zabloudí nějaký pytlák. Zeptá se samozřejmě,
jestli tu není myslivec. Potom si dá myslivce a paří na bedně, no spíš na base od piv.
Žena: Máš tu, koukám, celkem frmol. Asi jako na severním pólu v době ledový.
Muž: Teprve se rozjíždím. Funguje to tu teprve pět let. Mám teď v plánu malou rekonstrukci.
Prostě chci postavit ještě jednu místnost. Pak tu bude moci být zároveň myslivec i pytlák,
aniž by jeden o druhém věděl. A já budu mít dvojnásobné zisky.
Žena: Musím se ti omluvit, jak jsem ti na začátku řekla, že jsi blbej. To není totiž vůbec pravda.
Muž: Já se zase omlouvám za tu babu. Na dosmrti dobrý.
Žena: Nemáš tady myslivce?
Muž: Počkej naluju ti:
Žena: Ne, já nemyslela tohohle myslivce….
Muž: Jo ták….kamizoly se ti zachtělo. Včera se tu tak se svou partnerkou zřídil…
no co ti budu povídat, rozdávali si to přímo na parketě.
Žena: Škoda,…počkej. S partnerkou. Říkals, že je tu vždy maximálně jeden člověk.
Muž: No ehm, On tu včera byl taky jenom jeden člověk. Myslivec si sem totiž s sebou přitáhl srnu.
Ale nekřižuj se hned. Ta srna byla ještě svobodná a plnoletá.
Žena: To je ovšem něco jiného. Ty ale doufám, zoofil nejsi.
Muž: No do zoo občas zajdu. A co mi povíš o sobě? Když už tady chceš pracovat.
Žena: Víš, já si to asi rozmyslela. Neber si to tak. Není to tvá vina. Byla jsem předtím ještě v Cobře.
Prostory tam jsou podobné jako tady, ale po celkovém srovnání je to tam o dost lepší. V Cobře je totiž dobře.
Muž: To v Hrochovi taky.
Žena: Diskotéka Hroch – to je samý cvok.
Muž: A ven!!!!!!!