SCÉNA ŠESTÁ

 

Tamže.

Přichází kněz a za ním v objetí Amor a Rosalinda.

 

 

KNĚZ (stranou)

Jsou to blázni, a já jím jsem s vámi též.

Taková pošetilost, jak mě to mohlo napadnout?

Zasnoubit starostovu dceru se sirotkem a zprotivit se tak nejvyšímu pánu

tohoto města. Však mohl jsem jim říci ne? - Nikoliv, až příliš z nich dychtila

láska, než abych nad nimi udělal tlustou čáru. Co se mnou teď bude?

Nechají mě za ten čin vypráskat nebo snad zmrzačit?

Pro dobrotu na žebrotu - tak to tady u nás chodí. Jak znám pane Maraiseho,

pak jistě udělá vše, aby zdusil plameny jejich vášně. - Ale jen se na ně

podívejte. Nejsou rozkošní? Ti si zaslouží být spolu.

 

ROSALINDA

Pane abbé, děkujeme vám za vše, co jste pro nás udělal.

 

KNĚZ

Spíš děkujte Bohu, děti, já jsem toliko jeho prostředník, který vykonává jeho vůli.

 

AMOR

Snad kvůli nám nebudete mít žádné problémy. Víme, že někteří lidé nám to

nebudou nejspíš přát a proti sňatku se hodně ohradí, ale říkám,

a to mi odpusťte, k čertu s nimi, co je dobré pro nás, musíme vědět

nejlépe my sami.

 

KNĚZ

Doufám, že vás to vědění nikdy neopustí, a že vaše láska vám co nejdéle vydrží.

Překážek budete mít pro začátek víc než požehnaně, tak zlomte vaz

a zdárně je všechny překonejte.

 

ROSALINDA

Říkal jste, že i bratr s Felicitou za vámi byli,

 a též se spolu šťastně zasnoubili.

 

KNĚZ

Jestli šťastně to vám nepovím, to ví jenom Bůh. Ale jako vy za mnou přišli,

že prý potřebují rychle a hlavně tajně zasnoubit. Vida je, jak se k sobě

mají, neměl jsem důvod jim nevyhovět. Vy dostali jste mě zrovna tak.

Strach mám z toho až doslechne se o tom váš pan otec. Jistě ho to rozezlí.

 

ROSALINDA

Já obavu mám z toho také, proto to musíme udržet v tajnosti.

 

KNĚZ

Však jak dlouho?

 

AMOR

Alespoň do svatby.

 

 

 

KNĚZ

Já doufám, že do té doby už bude pan starosta o všem zpraven

a dovede vás, Rosalindo, k oltáři jako tu nejhezčí nevěstu.

 

ROSALINDA

Ve vhodnou chvíli, a to až plnoletá budu, mu to našeptám do ucha.

Jestli nesvolí, pak sbohem mu budu muset asi navždy dát.

 

KNĚZ (stranou)

Ach, rodiče a jejich dospívající zamilované děti, to byl, je a bude

vždy velký problém. Tohle neskončí dobře. -

Jsem si jist, že otce o své lásce přesvědčíte, ale kdyžtak

pamatujte, že co Bůh jednou spojí, to člověk už nerozdělí.

 

 

AMOR

Svatá myšlenka, ctihodný otče.

Říci by však šlo také: ty dva, které láska dohromady v jedno tělo spojí,

ni člověk, zvíře ni věc, pranic na světě, jejich bytí nerozdvojí.

 

KNĚZ

Ta shoda je dána tím, že Bůh je ve své podstatě láska. -

Nyní mě budete muset omluvit, neboť jsem nucen se vzdálit a věnovat se

církevním povinnostem. Jistě je vám stejně má přítomnost zde na obtíž.

Přeji vám hodně štěstí, budete ho potřebovat.

Odchází.

 

AMOR

Pánbůh s vámi. - Rosalindo, my jsme snoubenci, a brzy budem svoji.

Ještě včera jsem byl nikdo a dnes je ze mne ten nejšťastnější

člověk na světě. Och, Rosalindo, co tě znám necítím se být zbytečný a prázdný.

Však proč se neraduješ a nesdílíš stejné nadšení jako já?

 

ROSALINDA

Ale já radost mám a to tu největší, jenže k ní se přidala ještě velká starost.

 

AMOR

Starost? Cítíš rozpaky? Pochybuješ o tom co jsme udělali?

Nebo se bojíš, že tě nemiluji?

 

ROSALINDA

Ne. Ne. - Udělali jsme správnou věc a o tvé lásce nemám důvod pochybovat.

 

AMOR

Tak čeho se bojíš? Láme mi srdce, když tě takhle vidím zmoženou bolem

a nevím čím to je způsobeno.

 

ROSALINDA

Můj otec. Jde o mého otce. Až se mu donese, že jsem se zasnoubila,

aniž by o tom něco předem věděl, určitě mě zaškrtí jako hada.

 

AMOR

Jen dotknout se tě zkusí a já ho...

 

ROSALINDA

Ne, zlost nech stranou. Zaškrtí-li mě bude leda v právu, ještě nejsem

plnoletá a bez jeho souhlasu bych neměla takovéhle věci dělat.

 

AMOR

Lásko, co to povídáš? Byl to přeci tvůj nápad, mohli jsme nějaký ten

den posečkat, a pak se v klidu beze strachu vzít.

 

ROSALINDA

Však zase jen bez jeho svolení a tudíž proti jeho vůli.

 

AMOR

Dobrá, půjdu za ním a požádám ho o tvoji ruku, pak budeme vědět, na čem jsme.

 

ROSALINDA

Ne, nechoď. Jeho odpověď je předem jasná. Nebude souhlasit a zakáže nám

se stýkat, tebe pošle někam daleko na vojnu a mě oddá s nějakým

bohatým šlechticem. Prosím, nechme si to raději pro sebe jako naše malé

tajemství.

 

AMOR

Takhle se strachu nezbavíš, ale lepší se trochu bát,

než aby nás odloučili od sebe napořád.  - To je pravda.

Ať se však stane cokoliv pamatuj na slova našeho dobrého kněze,

co Bůh jednou spojí, člověk nikdy nerozdělí.

A nás nikdo - za žádnou cenu - nikdy nerozdělí.

 

ROSALINDA

Kéž pravdu bys měl...

 

AMOR

V našem objetí je náš vlastní svět, bez problémů, s věčnou radostí.

Jsme jen my dva a láska, ostatek je prach.

 

ROSALINDA

Ano, tak proč potom bát?

 

AMOR

Na to jsem se tě chtěl zeptat já, ale jak vidím,...

 

ROSALINDA

Na světě je jen Amor, Rosalinda a jejich láska,

a na ničem jiném nezáleží, ostatní nehraje žádnou roli.

 

AMOR

A ještě ta dvě slůvka "Miluji tě", ještě pro ně by se dal spasit svět.

 

ROSALINDA

Miluji tě.

 

AMOR

Vždyť já vím - a poběž, celá noc je naše.

 

 

ROSALINDA

Kdepak noc, celý život.

Odbíhají.