O nejkrásnější princezně
2. verze
Král
Princezna
Princ Matěj
Princ Zikmund
Čarodějnice
Zahradnice
Lokaj
Chůva
Lesní víla
Srnečka
Perpetum Mobile
Václav Roman
23. 1. 2006
1. sedmikráskové království – Les
Ošklivá čarodějnice sbírá v lese bylinky. Má mošnu, do které dává listy a kořínky jednotlivých rostlin. V ruce má nůž. K chůzi potřebuje hůl – tu teď však má opřenou o nedaleký strom.
čarodějnice
Snad mě zrak nešálí. Vraní oko! To jsem ještě do svého lektvaru potřebovala. Já věděla, že tu někde roste. Já to tušila. Tak. Teď by to chtělo ještě nějaký durman! A žabí stehýnka mi už taky pravděpodobně došla. Skočím se podívat k rybníku. Ale kdo se to sem blíží?
Po cestě přichází princ Zikmund z Dolních Uher. Je dobře oblečený, za pasem má zastrčený meč.
princ
Hej osobo, jsem tu správně v Sedmihnusném království? Nebo jak se tomu nadává.
Čarodějnice
Ba jste tu správně, vznešený princi. V Sedmikráskovém království.
princ
V Sedmikráskovém? To bych myslel, že tu budou samé krasavice a první na koho narazím taková čarodějnice. Doufám, že princezna je hezčí než ty. Hahaha.
čarodějnice
Říká se o ní, že je to nejkrásnější princezna pod sluncem. A smím-li se ptát, vy se o ni jdete ucházet?
princ
Jaký ucházet? Buďto mi ji král dá, nebo mu můj otec, velký král dvanácti říší a vládce sedmi moří, mocný Richard vyhlásí válku. Ale co s tebou vůbec bavím, babizno jedna odporná.
čarodějnice
Možná bych ti mohla pomoci, vznešený princi.
princ
Ty? Dovol abych se zasmál. Hahaha.
Princ odchází, ale neví kudy dál?
Princ
(Stranou) Sakra, kudy dál?
Čarodějnice
Třeba bych ti mohla říct, kudy na hrad. A dát ti pár rad. Situace je trochu komplikovanější, než si vy mladí myslíte.
princ
Co je na tom komplikovaného? Svatba nebo válka. Tak kudy?
Čarodějnice
Tudy. Tudy, mladý princi.
Princ se vydá udaným směrem. Ale když zaslechne další repliku čarodějnice, tak se zastaví. Ta se mezitím má k odchodu na druhou stranu.
čarodějnice
Možná by se tak nehnal, kdyby věděl, že princezna je zakletá.
Princ
Co, babo? Počkej!
čarodějnice
Volal jsi mě, vznešený princi?
Princ
Říkáš, že je zakletá?
čarodějnice
Myslela jsem si, že ti to neřekli. Ono se o tom nesmí moc mluvit (mluví potichu). Naše princezna Sedmikráska je zakleta nezničitelnou kletbou.
princ
Jakou? Je tu nějaký drak, nebo obr?
čarodějnice
Ale ne, mladý horlivče. Tihle tvorové jsou ve zdejších krajích vzácní. S tou kletbou se to má takto:
Jehož oko na ni jen jednou pohlédne,
toho srdce ji navždy podlehne.
princ
Hrome, láska! To je horší než drak!
Najednou se mu na hrad nechce a couvá od hradu dále.
čarodějnice
Můžu ti pomoci, šlechetný princi. Ale nebude to zadarmo.
Princ
Co za to?
čarodějnice
Teď nic, ale až budeš králem, chci žit na hradě. Něco jako dvorní dáma.
Princ
Ty a dvorní dáma? Hahahahaha.
čarodějnice
Když nechceš pomoci, tak ti nepomůžu.
princ
Ne, počkej. Když se stanu králem tohoto království, tak ty budeš tou…dvorní dámou. Tak jaká jsou tvé rady?
čarodějnice
Spíš než rady, mám pro tebe dary. Toto je svíce touhy. Když ji v její blízkosti zapálíš, zamiluje se do tebe. Ale pozor, zamiluje si i každá jiná žena!
princ
Zamiluje?! Pff. Já nepotřebuju, aby se do mě zamilovala. Svatba z lásky? Pff. Beru si ji jen kvůli trůnu.
čarodějnice
Počkej, zase jsi moc horlivý. Nebýt druhé části kletby, tak bych ti tu svíčku touhy nenutila.
princ
Druhé části kletby?
čarodějnice
Pokud bez lásky se vdá,
života se navždy vzdá.
princ
Říkáš mi to pěkně postupně. Kolik je ještě kleteb kolem té princezny?
čarodějnici
To hlavní jsem ti řekla. Tady je ta svíce. A tady lektvar zapomnění. Třeba ho neupotřebíš, ale možná se bude hodit. Náhodou ho tu mám s sebou a jsem zvyklá dávat kouzelné předměty po třech.
princ
Svíce a lektvar to jsou, ať počítám, jak počítám, jen dva předměty.
čarodějnice
To nejdůležitější jsem ti totiž ještě nedala. Na ber.
princ
Brýle?
čarodějnice
Jak víš, nesmíš princeznu spatřit, sic se do ni zamiluješ a pomoci ti nebude. Zkus si je.
princ
No dobrá, ale moc vkusné nejsou. – Sakra nic přes ně nevidím!
čarodějnice
Neuvidíš, nezamiluješ….
Mezitím co si princ zkouší brýle, čarodějnice zmizí.
princ
Sice originální, ale čekal jsem nějaký větší zázrak. Jsi přece čarodějnice, ne? Hej, osobo, kde jsi? Skutečně čarodějnice. Phe, dvorní dáma. Ta mě pobavila.
Z druhé strany se vynoří princ Matěj.
matěj
Sláva, konečně živá duše. Jako bych překročil bludný kořen, ne a ne najít správnou cestu.
princ
Co mi chceš, trhane?
Matěj
Jak jsem se prodíral houštinami, tak jsem si možná trochu potrhal plášť – to ze mě bude mít máma zase radost, ale abych se představil. Jsem princ Matěj.
princ
Ty a princ? Hahaha. Nejdřív baba dvorní dáma, teď tenhle trhan princ.
matěj
Ba ba. Princ. Z Kopretinového království.
princ
Co to je za odporný zvyk dávat království jména podle kytek!?
matěj
Ty podle róby, meče a rysů budeš taky královského rodu. Odkud? Odtud?
princ
Ne, já jsem princ Zikmund z Dolních Uher.
Matěj
Z Dolních Uher říkáš? To spolu máme, myslím, válku.
princ
To je možný, my válčíme skoro s každým. Denně obsadíme dvě království. Možná, že už jsi můj poddaný.
matěj
To si nemyslím. Posledně jsme vás dost hnali. Ale tady na neutrální půdě nechme toho nepřátelství. Chtěl jsem se zeptat, moc to tady neznám, kudy se dostanu na hrad?
Princ
Co já vím, kde máš svůj hrad.
matěj
Ale ne, Zikmunde, tos mě nepochopil, já nehledám svůj hrad, ale….
princ
Pozice našeho hradu je přísně tajná, to ti neřeknu!
matěj
Ale ne, ani váš hrad nehledám. Jdu se pokusit získat srdce krásné princezny Sedmikrásky. Její hrad hledám.
princ
(stranou) Ha! Tak do zelí mi chceš lézt? To ne! – Máš štěstí, náhodou jdu od ní.
matěj
Opravdu? To je náhoda. A je skutečně tak krásná, jak se říká?
princ
Ve skutečnosti je ještě sedmkrát krásnější.
matěj
Takže ještě sedmkrát krásnější než nejkrásnější? Jen z toho, co se o ní povídá, jsem se do ní zamiloval. Moje matka a její otec si vždy přáli spojit naše království. Sedmikráskové a Kopretinové. Chápeš?
Princ
(stranou) Ještě aby se ona zamilovala do tebe. To nedopustím!
matěj
A kudy že se tam jde?
Princ
Přesně tudy, touhle cestou. Rovnou za nosem a pak doleva.
Ukáže mu na druhou stranu.
matěj
Tudy? A jsi si jistý?
Princ
Samozřejmě. Vždyť jsem říkal, že jdu zrovna odtamtud. Musím jít. Sbohem.
matěj
Tedy sbohem. – (Zikmund odejde) Tudy. Rovnou za nosem. Mám takový neblahý pocit, jako bych tudy byl býval přišel. Ale Zikmund by mě přece nepodvedl. Na cestu!
Sedmikrásko, moje lásko. Už budu brzo u tebe.
Matěj odchází, odkud přišel.
2. sedmikráskové království – hrad
Nešťastný král sedí na trůnu a čte si pergamen. Přichází posel.
Král
Rytíř Ludvík…rytíř Ludvík. Nevěděli jsme, že máme v rodokmenu rytíře.
posel
Pane králi, pane králi! Nesu vám nové zprávy.
král
A dobré, nebo špatné?
posel
Teď dorazily. Nestačil jsem je roztřídit.
král
Nemáme zrovna náladu na ty špatné. Ale nějak to skousneme. Spusť.
Posel
První je od prince Filipa ze Slunečního království. „Viděl jsem,“ cituji, „obrázek vaší dcery a chtěl bych si ji vzít.“
král
Další.
posel
Princ Theofil ze Severního království slyšel vyprávět o princezně Sedmikrásce a žádá vás o její ruku.
král
Další.
Posel
Princ William byl natolik inspirován setkáním s naší princeznou, že pro ni napsal knihu Sonetů. Princ Rudolf, vás žádá o její ruku, protože bez ní pro něj nemá cenu žít.
král
Zkrať to.
posel
Dobře. Princ Karel žádá o ruku, princ Štěpán taky, princ Václav rovněž, princezna Viktorie žádá …
král
Princezna Viktorie taky?
Posel
Ne tak docela. Princezna Viktorie žádá sice o ruku Sedmikrásky, ale pro svého bratra, který neumí ještě psát. Zbytek, asi další tucet zpráv, je stejného rázu.
Král
To stačí. Dost už. – Už si začínáme zoufat. Tolik nabídek a naše dceruška si ne a ne vybrat.
posel
Možná princ Ištván by pro ni byl ten pravý …
král
Ne, toho už taky odmítla. Copak neexistuje na celém světě někdo, pro koho by její srdíčko zaplanulo tou pravou láskou?
Přichází princ Zikmund. Ukloní se. Na očích má černé brýle, přes které nevidí.
princ
Vaše královská milosti.
král
Kdo to je?
princ
Jsem princ Zikmund, syn krále Richarda, který vládne dvanácti říším a sedmi mořím.
posel
To je princ Zikmund, syn krále …
král
Ale kuš. My slyšeli, slyšeli. – Co nám chce princ Zikmund? Doufáme, že přichází v míru.
princ
To záleží na tom, jestli mi dáte princeznu za ženu, nebo ne!
král
Aha. Aha. Odtud vítr vane.
princ
Můj otec tady posílá depeši. Máte si ji pozorně přečíst a pečlivě zvážit své rozhodnutí.
Posel vezme od prince pergamen a podá ho králi, ten ho rozevře a čte.
král
Jako malí kluci jsme si s Richardem často hráli s dřevěnými meči. – (přečte si pergamen). A teď to vypadá, že se chce zase šermovat.
princ
Dřevěný meč už ale nepoužívá. V listu je však napsána ještě druhá možnost.
král
Ano. To jest pravda. A v případě, že se do tebe Sedmikráska zamiluje, tak vám svatbu vystrojíme. Ale o kletbě jsi jistě leccos slyšel.
princ
Něco jsem zaslechl.
král
Pokud by si tě vzala bez lásky, na místě by zemřela. Ale jak víš, je tu ještě další kletba.
princ
Další? O té nevím.
král
Tak tedy, jak nevíš, pokud se nevdá do 18 narozenin, změní se v ošklivou babiznu – z nejkrásnější princezny na tu nejošklivější. A ty narozeniny už budou za pár dní. Situace je čím dál tím víc zoufalejší. A co je na tom úplně nejhorší – do ní se zamiluje každý, ale ona do nikoho. Bude jí 18 a ještě nepocítila lásku!
princ
To jen proto, že ještě nepotkala mě!
Král
Kéž bys ji byl vysvobodil z té komplikované kletby. Ale co to máš na očích, princi?
posel
To jsou brýle, pane králi.
král
Nech nás!
princ
Nechtěl jsem o tom mluvit. V poslední bitvě jsem díky jednomu strašnému kouzlu přišel o zrak.
král
To je ale nemilé.
posel
(stranou) Těžko říct, jestli se princezna zamiluje do slepce.
král
Jedeš! Jsi posel a ne rádce. Jdi pro nějaké zprávy, ale pro dobré tentokráte. A my se, princi pojďme podívat po princezně…tedy ne podívat, nechtěl jsem se tě dotknout. Myslel jsem, prostě, pojďme ji najít.
Odejdou všichni. Na to přichází princezna, hraje si s míčem. Za ní chůva, která má vyšívání.
Princezna
Nikdo tu není a ty jsi říkala, že někdo přijel.
chůva
Slyšela jsem hlasy, princezno. Pravděpodobně jsou v jiné části hradu, nezapomínejte, že tu máme 44 komnat.
princezna
A nebo se ti to jenom zdálo, když jsi spala nad vyšíváním.
chůva
Já jsem nespala! Dávala jsem na vás pozor.
princezna
Se zavřenýma očima a s pravidelným pochrupováním.
chůva
To není pravda, princezno!
princezna
Ale chůvičko, neboj se. Já to tatínkovi neřeknu. Ale stejně na mě už nemusíš dávat pozor. Už jen pár dní a budu dospělá.
chůva
No právě.
princezna
Jaké no právě? Proč se všichni křižujete a odvracíte ode mně zrak, když mluvím o svých osmnáctých narozeninách?
chůva
Do osmnácti se musíš vdát. Dokud jsi mladá a krásná.
princezna
Ale jdi, chůvičko. Krásná budu ještě pěkných pár let. No řekni, kdy se tobě začaly dělat vrásky?
chůva
Mně už se dělají vrásky?!
princezna
Vidíš, a jsi víc než dvakrát starší než já. Na vdávání mám času. A nezapomínej, že se musím provdat z opravdové lásky. Ach, chůvičko, chůvo – jaké je to, někoho milovat?
chůva
Milovat je, když chceš s někým trávit všechen čas,
milovat je když nechceš slyšet jiný než jeho hlas.
Milovat je věčné a krásné! Milovat je napořád!
Princezna
Ach, chůvo, jak já bych se chtěla zamilovat!
chůva
To já taky, princezničko, to já taky.
princezna
Ale chůvo, to mi neříkej, žes ještě nikdy nebyla zamilovaná? V tvém věku. Tu básničku jsi tak pěkně podala.
chůva
Tu jsem si někde přečetla a náhodou zapamatovala.
princezna
Stejně je to s tebou divné.
chůva
To víte, princezno. Celý život jsem strávila zde - na hradě - a tu je nedostatek příležitostí potkat toho pravého. To myslíte, že se za mnou sjížděli nápadníci jako za vámi?
princezna
Co třeba zahradník, ten se ti nikdy nelíbil? Nebo náš posel? Nebo kočí. (Chůva kroutí hlavou) Zmínila jsi nápadníky - to neexistují hezcí princové? Ti mí mají jizvy, křivé nosy, nebo vousy, že jim není vidět do tváře, dalším zase teče ještě mléko po bradě. Když nekoktá, tak kulhá. Když nekulhá, tak je zase moc tlustý.
chůva
Možná jste moc náročná ve výběru, princezno.
princezna
Hm. Kdyby tak bylo z čeho vybírat. To jsem zvědavá, kdo přijede jako další. – A chůvičko, poznám, až se zamiluju?
Chůva
Až to bude ten pravý, tak to poznáš, to se neboj! Srdce ti začne tlouct jako o překot, vše ostatní přestane existovat – na světě najednou budete jen vy dva.
princezna
Aha. A jak to, že tys ho nepoznala?
Chůva
To je jednoduché, princezničko. Já muže svých snů totiž ještě nepotkala.
princezna
To jsme na tom stejně. – Pojď si se mnou házet míčem, ať máme jiné myšlenky.
chůva
Kdepak, to pro mě není. Potřebuji si trochu odpočinout.
princezna
Pořád jenom pochrupuješ! Se nedivím, žes ještě nepotkala svého vyvoleného.
Na scéně se objeví zahradník. Nese květiny. Zahradník je stejně jako posel žena, převlečená za muže. Chůva sedí a vyšívá, pomalu usíná.
Princezna
Hej, zahradníku. Pojď sem!
Zahradník
Nejspanilejší princezno, k vašim službám. Co si přejete?
Princezna
Chci si s tebou házet.
zahradník
Házet se mnou? No, když mě uzdvihnete, tak si házejte.
princezna
Ale ne, ty hloupý. Házet s míčem.
zahradník
Jó, tak. To je jiná. Jenom odložím tyhle kosatce, aby se nepolámaly.
Zahradník pomalu pokládá květiny.
princezna
Ty, zahradníčku, byl jsi někdy zamilovaný?
zahradník
Co je to za otázku, spanilá princezno?
Princezna
Neříkej mi „spanilá princezno“. Tak byl, nebo nebyl?
zahradník
Nebyl, Sedmikrásko.
princezna
Ani do chůvy?
zahradník
Ne, chraň Bůh! Do nikoho!!
princezna
Ani do mě?
zahradník
Omlouvám se, ale ani do vás.
princezna
To je divné. Říká se, že kdo mě vidí, zákonitě se do mě zamiluje.
zahradník
Na zahradníky to asi neplatí, princezno. Můžeme začít.
princezna
Tak chytej, zahradníku. A komu to spadne, tak je padavka.
Chůva pochrupuje, Sedmikráska si hází se zahradníkem míčem.
3. sedmikráskové království – les
Přihopsá malá srnka – našlapuje velmi opatrně. Bojí se. Co chvíli větří.
Srnečka
Já mám strach. Maminka říkala, abych nechodila moc hluboko do lesa, že se ztratím. A já šla a teď jsem ztracená. Tatínek mi často vypravoval o pastech zlé čarodějnice. Že už hodně malých srnek se do nich chytilo a zle skončilo. Proč jen jsem neposlechla svou maminku? Proč?
Najednou se chytí do nastražené pasti.
srnečka
Né! Pomóóóóc!! To je můj konec. Maminka s tatínkem mě nikdy nenajdou. Pomóóóc! Pomoc!!
Odkudsi se vynoří lesní víla.
víla
Kdo to volá o pomoc? To ty, srnečko?
srnečka
Ach, dobrá víla. Jsem zachráněna. Chytila jsem se do pasti a sama se z ní nedostanu. Prosím, pomoz mi, nebo přijde zlá čarodějnice a to bude můj konec.
Víla
Ráda bych ti pomohla. Ale jsem jen slabá lesní víla. S tou pastí bohužel nehnu.
srnečka
(brečí) Proč já jen neposlechla maminku? Umřu tady v hlubokém lese a nikdy už ji neuvidím.
víla
Když s pastí nehnu já, zkusím najít někoho jiného. Buď tu tiše, jsem tu coby dup.
Víla odejde. Na to přichází čarodějnice.
čarodějnice
Vida, můj sluch mě neklamal. Past sklapla. Trocha krve z malé srnky je to poslední, co potřebuju do svého elixíru dlouhověkosti, chachachachacha.
Srnečka uvidí čarodějnici a snaží se dostat z pasti. Marně. Čarodějnice vytáhne dýku.
Čarodějnice
Zbytečně se namáháš, hloupá. Kdo se do mé pasti chytne, už nikdy z ní neunikne. Chachacha.
srnečka
Nech mě jít. Prosím, prosím.
čarodějnice
Jsi opravdu hloupá. Proč myslíš, že bych tu past měla? Abych konala dobré skutky? Chachacha.
Čarodějnice stojí s dýkou nad srnečkou. Víla přivádí prince Matěje.
matěj
Jedeš, čarodějnice!
čarodějnice
Á, další princ. Sic je ti život milý, nepleť se do toho a běž!
matěj
A myslíš, že se tě bojím? Táhni odsud a nech být zvířátka na pokoji. Ať už tě tady nikdy nevidím.
Žene ji pryč její holí. Čarodějnice kulhá, co může, pryč.
Čarodějnice
Au, au, auvajs – to to bolí. To tě přijde draho!!
matěj
Babizna jedna odporná. Počkej srnečko, hned tě pustím.
Matěj pustí srnku na svobodu.
víla
To bylo jen tak tak. Kdybych tě nepotkala, radši nemyslet..
matěj
Ale jak je ta srnečka vystrašená. No, holka, utíkej k mamince. Utíkej!
víla
Už není vystrašená. Chce ti poděkovat. Jsi prý hrdina.
matěj
Ale běž, malá. To by na mém místě udělal každý.
víla
Máš dobré srdce, princi Matěji. Odměním se ti.
matěj
Ale ne. To nemusíš…
Víla
Srnka, vrabec, liška, myš,
ať zvířatům rozumíš.
Srnečka
Děkuji ti, dobrý princi.
matěj
Počkej, počkej! Já ti rozumím.
srnečka
Budu o tobě vyprávět všem zvířátkům a když se dostaneš do nebezpečí, tak my budeme nablízku.
Jen, co to srnečka dořekla, zavětřila a odklusala.
matěj
Hlavně ať najdeš svojí maminku!
víla
Najde ji, neboj. O to se už postarám. Nikdo se nevyzná v lese lépe než já.
matěj
Á, to bys mi mohla poradit. Už celý den se tu motám dokolečka dokola a ne a ne najít správnou cestu na hrad.
víla
Za princeznou Sedmikráskou? (Matěj kývne) – Cesta na hrad vede přímo tudy. Když půjdeš pořád rovně, nemůžeš ho minout. Ale pozor! Cesta do srdce naší princezny je složitější. Dám ti radu. Jednej vždy srdcem, nespoléhej na své oči. To co vidíš, může být klam, ale to co cítíš, nikdo neošálí.
matěj
Zachovám se podle tvé rady.
Víla
Kéž by si princezna vybrala tebe. Byli byste spolu šťastní. Kdybys potřeboval kdykoliv pomoci, stačí vyslovit:
Listí, mech, kůra a jehličí,
princ Matěj už není v bezpečí. - A v cukuletu jsem u tebe. Teď musím jít pomoci té srnečce. Hodně štěstí.
Lesní víla odchází. Princ Matěj se vydá opačným směrem – k hradu.
4. sedmikráskové království – hrad
Chůva stále dřímá. Princezna a zahradník si hází s míčem. Přichází Král, který vede prince Zikmunda.
Král
Tady jsi, Sedmikrásko. Hledali jsme tě s princem Zikmundem po celém hradě. To je princezna, princi.
princezna
Chytej, princi.
Zikmund letící míč nevidí a ten ho zasáhne do hlavy. Princezna a zahradník vyprsknou smíchy. To probudí chůvu.
princezna
Á, princ je padavka. Nechytil, nechytil.
Král
Ale Sedmikrásko! Tohle nemůžeš! Princ Zikmund je slepý.
princ
Dočasně. Než poleví kouzlo.
princezna
Aha. A když není moc tlustý, tak je slepý.
chůva
Ale princezno! Takhle se chová dáma?
Král
Milé děti, doufám, že si budete rozumět. Zahradníku, kuš! Postarej se o ty kosatce! Vadnou ti tady!!
Zahradník
Ano, pane králi.
Král
Chůvo, ty jdi zkontrolovat kuchaře, jestli zase neujídá z naší večeře.
Chůva a zahradník odejdou.
král
(k princezně) Libí se ti princ Zikmund?
Princezna
Těžko říct. Přes ty brýle mu nevidím pořádně do tváře. Možná kdyby si je sundal..
Princ
Nemožno. Pak bych se už nikdy neuzdravil.
král
(stranou) Láska na první pohled to bohužel není, ale dám jim trochu času. Víc ho princezna bohužel nemá. – Děti, jdeme se vrhnout na vladařské povinnosti. Vy se zatím věnujte jeden druhému.
Odejde, ale schová se za hradby a dvojici pozoruje.
Princezna
Bolí to hodně, být slepý?
princ
Nebolí, ale je to drobet nepříjemné. Kdyby mě tvůj otec včas nezastavil, tak bych spadl do hladomorny. Všude potřebuji doprovod. A bohužel nevidím tvé dozajista krásné oči.
princezna
A nemůžeš si se mnou házet s míčem. Což je velké mínus, protože já si strašně ráda házím.
princ
Jak jsem řekl, za pár dní se to třeba zlepší. Po svatbě si budeme moct házet s míčem až do aleluja.
princezna
Po svatbě? Jdeš na to zhurta, princi Zikmunde. Proč bych se do tebe měla zamilovat?
princ
Protože zdědím po otci největší království na celém širém světě, protože se ničeho nebojím, protože ty a já prostě patříme k sobě. Největší krasavice a největší válečník.
princezna
Ještě jsi mě ani neviděl. Nejsem zdaleka tak krásná, jak se říká. Mám každé oko jiné, na nose bradavici a ošklivou jizvu na tváři.
princ
Nemožné. Děláš si ze mě dobrý den. To si nikdo nedovolí, dělat si ze mě dobrý den!
princezna
Nerad laškuješ? Další mínus. Já mám strašně ráda legraci. A co mám ještě radši, tak to je hra na honěnou – nebo ještě lépe na slepou bábu. Pojďme si hrát do královské zahrady. Máš babu, princi. Šátek vlastně nebudeme potřebovat. Honem, honem. Že mě nechytíš.
princ
Princezno. Nebudu s tebou hrát žádnou hloupou hru, když nic nevidím!
princezna
Nevidíš? No a? To přece u hry na slepou bábu nevadí. Proto jsem ji vybrala, abych se ti přizpůsobila. Honem, než ti uteču.
Princezna zmizí v zahradě.
Princ
Princezno! Ale počkej, pro legraci tady nejsem. Princezno!!
Princ tápe a zmizí v místech, kde zmizela i princezna. Vyjde král.
Král
Ach, ta holka naše nešťastná. Kdyby jenom věděla, co ji za pár dní čeká. Možná jsme ji to měli přece jenom říct. Ale co by to změnilo? Jenom by se zbytečně trápila. Takhle má před sebou ještě pár bezstarostných dní – a třeba se něco stane.
Přijde posel.
posel
S kým to mluvíte, pane králi? To už je tu pan Perpetum? Vždyť jsem mu říkal, ať se drží za mnou.
král
Himl laudon! S kým bychom mluvili? S nikým nemluvíme. Jen jsme si tak říkali něco pro sebe.
posel
Pro sebe? To je jiná. Už jsem se lekl, že pan Perpetum mě předběhl a já tak přišel o možnost ho představit.
král
Žádný pan Perpetum tu není. To bys ho tu přeci viděl!
Posel
Ba že ne. Neviděl. Pan Perpetum je totiž alchymista a mimo jiné umí vyrobit mast neviditelnosti.
král
Opravdu? A kde ten pan Perpetum je?
posel
Kdybyste se ráčil podívat za mě.
král
Tam nikdo není.
posel
Je. Ne-vi-di-tel-ný.
král
A ten ne-vi-di-te-lný je pravděpodobně i ně-mý, co?
posel
Pane Perpetum, jste tady?
král
Mlčí.
Posel
Takže souhlasí.
Král
Ne, takže tu není.
Perpetum
(zpoza scény) Já teprve jdu. Říkal jsem, ať počkáte, a vy jste mi utekl. Ještě jsem si musel potřít obličej. Jdu. Nelekněte se, že mě neuvidíte.
Vstupuje Perpetum. Celý v černém. Obličej a ruce má taky černé.
posel
Jak bychom se mohli leknout něčeho, co nevidíme?
král
Škoda, že to nevidíme.
Perpetum
Dobrý den pane králi. Omlouvám se, že k vám vstupuji takto, ale chtěl jsem vám předvést svou novou mast neviditelnosti. Co na to říkáte?
Král
Že nestačíme koukat.
Perpetum
Mé jméno je Perpetum Mobile a jsem velký alchymista.
Posel
(ke králi) Vy ho vidíte, pane králi?
Král
To se ví, že ho vidíme.
perpetum
O-ou. Chybička se vloudila. Já zapomněl. Ta mast funguje jenom v noci. Když nesvítí měsíc.
Král
Podívejte se, pane Mobile, my nemáme čas na vaše rádoby vynálezy. Jsme král a máme povinnosti. Takže jestli nám už nic nechcete, můžete jít. Huš, huš!
posel
Počkejte! Pan Perpetum umí ještě například proměnit koně ve zlato.
král
Koně potřebujeme více než zlato! A pan Perpetum snad má také jazyk.
perpetum
Koňský trus. Ne koně. Ale kvůli tomu tady taky nejsem. Chtěl bych se ucházet o princeznu Sedmikrásku.
král
Můj ty bože. Vy jste asi nečetl ucházecí hodiny? Jsou vyvěšeny na hlavní bráně.
Posel
(ke králi) To je moje vina. Myslel jsem, že teď když už zbývá jen pár dní, tak se na ty ucházecí hodiny nebude tak koukat.
král
Dobrá, ale můžeme my vůbec provdat svou dceru někomu, kdo není princ?
posel
Pokud se do něj zamiluje, pak ano.
král
Do tohohle by se nezamilovala, ani kdyby jí dal vypít dva flakónky elixíru lásky!
posel
Je neuvěřitelně bohatý, pane králi.
král
Skutečně? – Ubytujeme tě tedy u nás. Princeznu uvidíš již brzy. Promiň nám ten dotaz, ale chceš k nám do rodiny, tak se zeptat musíme – jak jsi bohat?
Perpetum
Nastřádal jsem za svůj život hromady a hromady zlata.
král
To rádi slyšíme, slyšíme. Ubytuj ho v té nejlepší komnatě.
perpetum
Zatím je sice ještě všechno v syrové podobě, ale jednou přijde den …
Král
(pochopí a zacpe si nos) Aha. A umyj se, než se půjdeš ucházet.
Perpetum a posel odejdou. Přichází princ Matěj.
král
Co to k nám leze za lidi. Začínám se bát, že normální princové už vymřeli. A ty chceš co? Almužnu?
matěj
Almužnu? Tož ano, almužnu. Ale na celý život. Jsem princ Matěj a přišel jsem vás požádat, zda byste mi nedal vaši dceru princeznu Sedmikrásku za ženu.
král
Další po zavírací době? Takže ty chceš naši dceru?
matěj
Ano, chtěl bych vás požádat o její ruku. Půl království si můžete nechat.
král
Jsi velkorysý.
matěj
Mně půlka stačí.
král
Aha. Vtipálek. Pro dnešek už toho máme dost. Budeme se ti věnovat zítra. Počkej tu na lokaje, on tě ubytuje. (stranou) Princ Matěj, princ Matěj. To mi něco říká. Ale co?
Král odejde do svých komnat.
matěj
To bylo teda přijetí. Hm. A to matka říkala: „stačí když řekneš, že jsi princ Matěj, a všechny dvéře se ti otevřou.“ Podivné království.
Přijde Posel.
posel
Vy musíte být ten nový princ. Pojďte, prosím, za mnou. Ještě máme jeden volný pokoj. Snad už dnes nikdo nepřijde.
matěj
Je tohle hrad, nebo hotel? Kdo ví. No, jak se říká, ráno moudřejší večera.
Princ Matěj odejde za Poslem. - Zahradník přivádí mokrého prince Zikmunda.
Princ
Tak tohle jí nedaruju!
zahradník
Nebyla to její vina. Spadl jste tam vlastní zásluhou.
princ
Ty nebuď drzý, zahradníku. Nebo tě nechám zpráskat!
zahradník
A to byla podle vás taky drzost, že jsem vás zachránil?
princ
A myslíš, že tě za to vyznamenám nějakým řádem? Že tě nechám pasovat na rytíře? Nebo co? Já se už sám vydrápal z větších malérů.
zahradník
Z naší zahradní studny se ještě nikdo sám nevydrápal.
princ
Nech mě na pokoji. Jdi chytat lelky, nebo co máš na práci.
Zahradník
Mimo jiné tu funguji jako studniční hlídka.
princ
Zmiz mi z očí.
zahradník
Nechtěl jste říct „z brýlí“? Už raději mizím.
Princ chce tasit meč a zahradník utíká. Přichází princezna.
Princ
To je pakáž. Počkej, až budu král. Půjdeš do hladomorny mezi prvními. Anebo do studny. Tě nechám vybrat.
princezna
Musím ti složit poklonu, princi.
princ
Princezno. Za co?
princezna
Jak ses střemhlav vhrl do studny. To z lásky ke mně? Ještě nikdo před tebou nic podobného neudělal.
princ
Vysmíváš se mi? Jedno ti řeknu, princezno. Tohle už nedělej! Je-li ti osud tohohle království milí, tak se mi přestaň vysmívat!
Princezna
Je mi tě líto, princi Zikmunde. Nemám ráda lidi, kteří se nedokáží zasmát své vlastní chybě, takové kteří kolem sebe šíří jen hrozby a kletby.
princ
Tobě je zase pro smích cizí neštěstí.
princezna
Myslím, že můžeš odjet. Sotva se zamiluji do někoho, kdo je mi tak vzdálený jako ty. Sbohem, princi Zikmunde. A jestli přijedeš se svým vojskem, tak se připrav, že vás poženeme až na kraj světa.
Princezna důstojně odejde. Princ za ní kouká. Začne zkoumat svíčku.
Princ
Ty naivní huso. Jsi zvyklá, že se do tebe každý zamiluje a skáče pro tebe, jak ty pískáš, co? Je čas ti ukázat, jaké to je. Za tu potupu se ti pomstím tvými vlastními zbraněmi. Díky této svíci…hrome, je celá mokrá. Tu nezapálím. – Sakraporte. Já mám dneska smůlu. Uff, to jsem se lekl.
Přichází Perpetum Mobile. Je celý černý. Poklepe princi na rameno. Ten se lekne.
perpetum
Vidíte mě?
Princ
Sakra! Ne, nevidím!!
Perpetum
Skvělé, Grandioso, Superto, Perpetum Mobile. Já to dokázal. On mě nevidí. Sláva.
Princ
To už je přespříliš! Království výsměchu! Braň se, ty skunku!
Princ si sundá brýle a vytasí meč. Šermuje před Perpetem.
Perpetum
Milost! Milost, pane!!
princ
Kdepak. Žádné slitování. Máš poslední přání?
perpetum
Mi-milost..dám vám zlata, kolik budete chtít!
Princ
No, to bych si dal říct. Jestli nelžeš, ušetřím tě. Ale běda ti.
perpetum
Já nelžu. Dostanete zlata, co unesete. Máte koně?
Princ
Co je to za hloupou otázku, ty špíno. Ještě že jsem tě ušetřil. Bych si akorát ušpinil meč o tebe.
perpetum
To není špína. To je mast neviditelnosti. Jsem totiž alchymista.
princ
(pohrdavě)Alchymista? Aha. Tak to to s tím zlatem nebude zas až tak žhavé, co?
perpetum
To záleží na vašem koni. – Ne, nezabíjejte mě!! Budu vaším oddaným služebníkem, když mě necháte na živu.
princ
Ježíš, ty jsi hrdina. Jsi zdejší?
perpetum
Nene. Jsem tady jenom kvůli ruce princezny Sedmikrásky.
princ
Tak takhle to s tebou je. Nic nedostaneš! Ani ruku, ani nohu! Princeznu si vezmu já! Celou! A basta!
perpetum
No samozřejmě. Kdybych věděl, že tu jste, tak se o nic podobného nepokusím. Oddaným služebníček. Ale co uděláte s tím druhým princem?
princ
S jakým druhým princem?
perpetum
Dorazil krátce po mě. Dostal komnatu vedle mě – pokoje mají propojovací dveře, ale dohodli jsme se, že je nebudeme používat. Jmenuje se, jestli si dobře vzpomínám, princ Matěj.
princ
Princ Matěj. Princ Matěj? Princ Matěj!!! Tak on se v lese neztratil, jak jsem doufal.
perpetum
Soudím, že to nebude váš kamarád.
princ
Ne! Nesmí mě tady vidět. Ví, že jsem ho obelhal. A bohužel je až moc hezký. Princezna by se do něj mohla zamilovat. A to by byl konec.
perpetum
Chcete ho tedy zabít?
princ
Ne. Něco lepšího. Mám tady jeden lektvárek. Na! Dáš mu pár kapek do vína a půjdeš si s ním připít. A až se napije, tak bude….
perpetum
Neviditelnej?
princ
Ne, ťulpachovej bude! Zapomene na všechno!
Perpetum
Á, elixír zapomnění. Ten jsem taky chtěl vyrobit. Zkusím ho.
Princ
Co to děláš?
Perpetum
Chci vyzkoušet, jestli funguje.
princ
A jinak normální? Kapka stačí a zapomeneš, co jsem po tobě chtěl.
perpetum
Vy jste po mě něco chtěl?
princ
Už ani slovo a jdi to udělat. Jinak…!
Perpetum odchází. Princ se věnuje svíčce.
Princ
Tak. Konkurence by byla vyřízená. Teď zbývá postarat se o Sedmikrásku. Svíčka už je skoro suchá. To by mělo jít. – Hola hej. Je tu někdo?
Přijde Posel/Komorník.
Posel
Přejete si, princi?
Princ
Princeznina chůva už spí?
posel
Už dávno. Chodí spát se slepicemi. Mezi námi, je to slepice.
princ
Dobrá. Sežeň mi Sedmikrásku. Ať sem neprodleně přijde. Potřebuju s ní nutně mluvit.
Posel odběhne.
Princ
Chůva spí. A jinou ženu kromě ní a princezny jsem tu nepotkal, takže by to mělo vyjít.
Zapálí svíčku a schová se. Přichází zahradník.
Zahradník
Hotovo. To byla ale makačka. Jsou taky nápady, změnit barvu růží v celé královské zahradě z tmavě červené na světle červenou. Celkem jich bylo dva tisíce sto padesát devět. Brr. - Co to je ale za zvláštní vůni? Takovou mám ráda.
Zahradník si sundá čepici a rozpustí vlasy. Zhluboka se nadechne. Vrací se Posel/Komorník.
Posel
Bohužel vám musím oznámit, že princezna už je zamčená ve svých komnatách a pravděpodobně spí.
Zahradník
No a? Mě to přece nezajímá.
Posel
To říkám, princi?
Zahradník
Jakému princi?
Posel
Mému milovanému princi Zikmundovi. Když jsem ho naposledy viděla, tak pěkně se na mě usmál. Asi ke mně taky něco cítí.
zahradník
K tobě? Nemáš nárok. Já mu zachránila život. Nebýt mě, utopil by se ve studni.
Posel
Já jsem ho viděla první. Tebe by on stejně nechtěl – zahradnice? Pf.
zahradník
A ty jsi co? Jenom poskok. Nic neumíš, jenom běháš sem a tam jako cvičenej psík a opakuješ pořád dokolečka stejné fráze jako mluvící papoušek.
posel
A ty? Akorát se celej boží den rýpáš v hlíně, jako krtek. A smrdíš hnojem.
zahradník
Ty se na sebe podívej někdy do zrcadla. Nejsi vůbec hezká! Dyť my ani nepotřebuje hradby a vodní příkop. Tebe když uvidí nepřítel, tak zkamení.
Vjedou si do vlasů, nadávají si a perou se. Princ Zikmund je zděšeně pozoruje.
Princ
Já bych tu čarodějnici….mi nemohla říct, že je tu ženské služebnictvo!
Přichází chůva.
Chůva
Co je tady za randál? Tady se nedá spát!! – Ale podívejme, není tohle plášť mého milovaného prince Zikmunda?
princ
Ach, můj bože!
PŘESTÁVKA
5. sedmikráskové království – hrad (zahrada)
Matěj (oblečený jako zahradník) a zahradnice připravují květinovou výzdobu.
Matěj
Co říkáš na tohle?
zahradnice
Ježíš. To nemůžeš. Ty barvy se k sobě vůbec nehodí. Ukaž. A dávej pozor!
matěj
Však to dělám teprve třetí den.
zahradnice
To je fakt. Ale stejně je to divný, že si vůbec nic nepamatuješ. Kdo jsi, odkud jdeš a kam. A ještě sis na nic nevzpomněl?
matěj
Pořád nic.
zahradnice
Jo, je to záhada. Ještěže náš král je takový dobrák a nechal tě tady. Ale už dávno jsem mu říkala, že bych potřebovala někoho na výpomoc. A jak se ti u nás líbí?
matěj
Mám tuhle zahradu rád. Je vidět, že se o ni staráš. Akorát si nemůžu zvyknout, že je tu samé ženské služebnictvo – kuchařky, komornice, zahradnice….
zahradnice
To kvůli naší princezně. Muž, který ji spatří, se do ní bláznivě zamiluje. A kdo miluje, ten moc práce neudělá. Tak král rozhodl, že tu budou sloužit jen ženy přestrojené za muže. Tys princeznu ještě neviděl, co?
matěj
Ne, neviděl. Ale jestli je tak krásná jak říkáš …
Přichází princ Zikmund. Vede ho Perpetum.
zahradnice
Podívej, podívej! Tamhle jde!!
matěj
Princezna?
zahradnice
Ale ne! Můj drahý princ Zikmund.
Perpetum
Pozor, princi, louže. Kousek doleva. Tak.
zahradnice
Uctivá poklona, můj drahý princi. Jakpak se máte?
princ
Už se mě ptáš dneska potřetí, zahradnice!
zahradnice
Dovolte malou pozornost – to je nejvoňavější květina v našem království.
princ
Díky. Dám ji své princezně. Svatba už bude co nevidět! – A co ty zahradníku? Pořád trpíš tou „ztrátou“ paměti?
matěj
Váš obličej,…. jako bych už někdy viděl.
princ
Divím se králi, že tě tu trpí. Je moc důvěřivý. Podle mě jsi zloděj, nebo vrah, který tu ztrátu jen předstírá. Dám si na tebe pozor!
Perpetum a princ Zikmund jdou stranou.
zahradnice
To je kabrňák! A vzal si ode mě květinu!! Jak já bych chtěla být jeho ženou.
matěj
Co když měl pravdu? Co když jsem skutečně lump?
zahradnice
Říkal jsi něco?
matěj
Ne – e.
zahradnice
Pojď, musíme přinést ještě nějaké růže. Pomůžeš mi. Škoda, že nevidí, jak nám to jde hezky od ruky.
Matěj a zahradnice odcházejí. Na scéně zůstávají princ a Perpetum.
Perpetum
Akorát odešli, můj pane.
princ
To je dost! Ta zahradnice už mi leze na nervy! Je aspoň hezká?
perpetum
No, není ošklivá. Ale princezna … je princezna.
Na kraji jeviště se objeví srnečka. S napnutýma ušima poslouchá rozhovor.
princ
Hm, a ta jediná z celého hradu mě nemiluje! A svíčku touhy už nemám! A slyšel´s co říkal ten trhan?
perpetem
Myslíte, princ Matěj?
Princ
Myslím zahradník, ty hlupáku! Nikdy už nevyslovuj jeho pravé jméno! - Že prý je mu moje tvář povědomá. Víš, co to znamená?
perpetum
Asi že mu někoho připomínáte, můj pane.
Princ
Ano. A víš koho? Mě! Začíná si vzpomínat! Musíš mu dát víc toho elixíru.
perpetum
Obávám se, že to nepůjde. Už došel.
princ
No, to je ovšem katastrofa!
perpetum
Mohl bych se pokusit vyrobit nový …
princ
Jo? To tak ty zvládneš! Zlato už mi vyrábíš tři dny. Bude třeba radikálnější řešení.
Perpetum
Jaké, pane?
princ
Budeme ho muset odstranit! – (srnka uteče) Co to bylo?
Perpetum
Jenom srnka, pane.
Princ
Už jsem se lekl, že nás někdo špehuje! – Musíme ho odstranit a to co nejdříve!
Perpetum
Blíží se sem princezna, pane!
princ
Je sama?
perpetum
Ne, se svou chůvou.
princ
Tak to rychle odsud!
Perpetum odvádí prince, přichází princezna a chůva. Nestihnou utéci.
princezna
Á, princi Zikmunde, to je ale náhoda.
princ
Á. Copak, princezno? Hledala jsi mě?
princezna
Já ne, ale moje chůva by s tebou ráda mluvila. No tak, chůvičko, co se celá červenáš?
chůva
To jste nemusela, princezno… - Vážený princi Zikmunde…já, já, já….
princ
Co ty?
chůva
Tu květinu máte pro mě? Ach, jaká čest. To jste nemusel. A jak jste věděl, že mám tuhle zrovna nejraději?
princ
Sakra….
chůva
Nevěděl? Pak je neuvěřitelná, že jste uhodl. Ne. Náhoda ne! Osud! Osud to je. Děkuji tisíckrát, můj princi. – (k princezně) Je to na nejlepší cestě, princezno.
princ
Uvidíme se na slavnosti, princezno. Do té doby se rozhodněte, jak to bude s tou svatbou. Zítra odjíždím!
Perpetum odvádí prince.
Chůva
Ach, svatba! Princ vás chce požádat o moji ruku!! Pro kryndáčka, co já si na tu slavnost vezmu na sebe? To je ale pěkná pozornost od něj – tohle.
princezna
(stranou) Kéž by myslel tebe, chůvičko. Ať se teď rozhodnu jakkoliv, bude to špatně.
Vrací se zahradník a zahradnice – nesou další květiny. Zahradnice uvidí, že chůva má květinu, kterou dala Zikmundovi.
Zahradnice
Ty nenasytná potvoro! Kdes to vzala?! Cos udělala s princem Zikmundem? Že tys ho sežrala, ty tlusťoško!
chůva
Tu květinu mi dal! O tebe nestojí, nebožačko.
zahradnice
Měl ji ode mě!
chůva
Je jasné, že ji měl od tebe.Jsi zahradnice. Teď mi ji dal a zmínil se, že mě požádá o ruku!
zahradnice
Tebe, jo? A v zrcadle ses viděla? Ale my tu vlastně nemáme tak velké zrcadlo,co!
princezna
Nechte toho! Hned!! Nemám náladu na ty vaše hádky!
Zahradnice se urazí a jde si po svých. Vrací se za Matějem a jak je vzteklá tak udělá víc škody než užitku.
chůva
Žárlivka jedna!
princezna
Chůvo! Klid! – Kdo to tam s ní je? Toho neznám.
chůva
Co já vím. Asi nový zahradník, taky jsem ho ještě neviděla.
princezna
Hm, nevypadá vůbec zle!
matěj
Laskavě se uklidni, nebo to budeme muset udělat celý znova!
zahradnice
Já jsem klidná! To nevidíš?! Nikdy jsem nebyla klidnější!!
matěj
Heleď, jdi si dát studený obklad na hlavu! Tohle nemá cenu.
zahradnice
Co? Já, jo? Ta bečka sádla by si ho měla dát! Já jsem v pohodě!
Zahradnice dál dělá víc škody než užitku. Ke dvojici se blíží princezna.
zahradnice
Bacha, jde sem princezna. Dělej to pořádně!
princezna
Zahradníku?
Matěj
Ano, princezno?
princezna
Chtěla bych květinu. Vyber mi nějakou.
matěj
A jakou byste si přála, má paní.
princezna
Přece tu, kterou mám nejradši, můj zahradníku!
Matěj vybere z hromádky kopretiny. Až když jí je podává, tak na sebe poprvé pohlédnou.
matěj
Tady jsou květiny pro vás, princezno.
princezna
D-děkuji. To je od tebe velmi milé. Jsou moc krásné.
matěj
Byly nejkrásnější z celé zahrady,
teď jste je však zastínila vy.
princezna
(rýmuje) Ale prosím tě. Tos řekl, moc hezky…já, já…musím je dát do vázy, aby nezvadly!
Princezna odbíhá. Chůva za ní. Matěj za ní kouká.
chůva
Princezno, princezno! Co se vám to stalo? Celá se červenáte!!
Zahradnice
Kopretiny? Odkud jsi věděl, že jsou její nejoblíbenější?
matěj
Nevěděl. – Je přenádherná!
zahradnice
By bylo terno, kdyby se do tebe zakoukala! Ty by sis vzal jí a já prince.
Na kraji jeviště se objeví srnečka.
srnečka
Princi Matěji. Jsi v nebezpečí!
matěj
Cože? Cos to říkala?
zahradnice
Že by bylo skvělé, kdybychom si oba vzali někoho z královskou rodu! Ze zahradnice královnou!!
matěj
Ne, tohle ne! To o tom nebezpečí!
srnečka
Musíš utéct! Chtějí tě zamordovat!!
matěj
Kdo mě chce zamordovat?
zahradnice
Zamordovat? O čem to mluvíš?
srnečka
Princ Zikmund se tě snaží zabít. Dal ti elixír zapomnění. Jsi princ Matěj a ne zahradník!
matěj
Kdo to mluví? – (k zahradnici) Copak ty nic neslyšíš?
zahradnice
A co mám slyšet? Kromě nás tu nikdo není. Až tamhle na, podívej, srnečku. To je divné, že se nebojí.
srnečka
To jsem já. Srnečka, cos zachránil z tenat zlé čarodějnice. Dej si pozor na prince Zikmunda. Chce tě zabít! Zkusím najít vílu!!
Srnečka odběhne.
matěj
Počkej? Proč by mě chtěl zabít? A jak to, že ti rozumím.
zahradnice
Co to děláš? Bavíš se srnou? Jsi normální?
matěj
Nevím, jak je to možné, ale ano. Princ Zikmund mě prý chce zabít.
zahradnice
A to ti řekla ona, jo? Nemáš horečku? Jsi přepracovaný. Měl by sis odpočinout!
matěj
Možná mluví pravdu. Na druhou stranu, proč by lhala? Od začátku mi je podezřelý.
zahradnice
Co? Věříš srnce? Princ Zikmund by nikdy nikomu neublížil, abys věděl!
matěj
Kdepak. Možná ublížil. Teď mi to začíná zapadat…
zahradnice
Tak víš co? Jestli takhle pochybuješ o mém princi, tak tě už nechci nikdy vidět!
Zahradnice naštvaně odejde. Z druhé strany vstupuje Perpetum a Zikmund.
Perpetum
(šeptem) Je sám, pane.
Princ
Tak si ho podáme! Jestli ten tvůj uspávací prášek nebude fungovat, tak…!
perpetum
…tak neusne, můj pane.
Princ mu vzteky naznačí mečem, aby šel. Matěj stojí k pomalu blížícímu se Perpetovi zády, takže ho nevidí.
Matěj
Jak mě to řekla? Princi Marku? Ne! Princi Matěji!! Počkat! Ale vždyť já jsem princ Matěj. Z Kopretinového království – jak jsem na to mohl …
Perpetum mu přiloží kapesník před obličej. Matěj hned usíná.
princ
Spí?
Perpetum kývne?
princ
Tak spí nebo ne?
perpetum
Odpusťte. Ano, spí jako zařezaný. Byl nejvyšší čas, akorát si začínal vzpomínat, jak se jmenuje a tak.
princ
Dobrá práce. Odtáhni ho do lesa a tam to s ním jednou provždy skonči. Ale rychle, než někdo přijde! Sbohem, princi Matěji! Dýku, doufám, máš.
perpetum
Ano, pane, mám. K vašim službám!
Perpetum odtahuje spícího prince Matěje do lesa. Přichází čarodějnice.
čarodějnice
Ale, ale princi Zikmunde! Koukám, že jdeš za svým přes mrtvoly!
princ
Fuj, babizno! Jak čerta jsem se tě lekl! Co ty tady?
čarodějnice
Co já tady? Jak to říci nejvýstižněji? Pozvala jsem se na dnešní oslavu! Ty brýle mi můžeš vrátit.
princ
Ale…
čarodějnice
Ale žádný ale. Princezně je dnes osmnáct a to znamená konec části kletby s tím „zamilováváním“.
Princ jí vrací brýle.
princ
Tady máš!
čarodějnice
To bych čekala, že s tím, co jsem ti dala a prozradila, pořídíš víc. Vkládala jsem do tebe naděje, že kletbu zlomíš a já se dostanu zase zpátky na hrad. Ale to už je teď jedno. Na řadu přichází „závěrečné“ dvojverší kletby.
princ
Ta kletba má ještě nějaký dovětek?
čarodějnice
Je jí osmnáct let a stále neprovdána?
S třetím úderem zvonu vypadá jak její máma!
princ
Její máma?
čarodějnice
Ano, jako já! Je vidět, že ti toho moc neřekli!
princ
Ty?! Její máma? Musím říct, že jistá podobnost mezi vámi…..není.
Přichází král a posel.
král
Ty? A táhni odsud do té své díry v lese!
čarodějnice
Přišla jsem se podívat, jak se plní má kletba. A svou dceru jsem taky dlouho neviděla.
král
Lituji dne, kdy jsme se tebou nechali očarovat! Naštěstí naše - má dcera vůbec, ale vůbec není po tobě!
Lokaj
Ach, princi! Kde jsou vaše brýle?! Vy vidíte!! Jak nádherné jsou vaše oči. Asi se v nich utopím!!
Čarodějnice na to kouká jak spadlá z višně. Pak jí to trkne!
čarodějnice
Co? Jo aha! (k princi) Asi jsem ti k té svíčce měla dát i instrukce, co? – (ke králi – přehnaně mile) Ale že vůbec, ale vůbec není po mně? Ale to se ještě dneska přece změní a bude, jako by mi z oka vypadla.
král
Nebude!
Právě jsme s ní mluvili a je jako vyměněná.
Zamilovala se nám dcerunka naše roztomilá. - Máš radost, babo jago?
čarodějnice
Cože? Za-zamilovala?
princ
Do koho? Do mě?
lokaj
Ale ty máš přece mě, princi!
král
Ne, do tebe ne, synu! Ale představ si to – do našeho zahradníka!
A jak už to v pohádkách bývá, no představ si to –
ten zahradník není nikdo jiný než princ Matěj inkognito. My pořád věděli, že nám někoho připomíná. Ale tu naši hlavu děravou to ťuklo až teď.
čarodějnice
Á, tak, zahradníka. Ale jak moje věštba říká: aby se v podobnou mě neproměnila, musí si ho vzít! A to se, myslím, ještě nestalo.
král
To je jen otázka času. Všichni prince Matěje hledají a svatba už se chystá. Teď nás omluvte – také ho zrovna hledáme. (k čarodějnici) A ty huš, huš.
Král s Lokajem odchází. Lokaj nespouští oči z prince Zikmunda.
čarodějnice
Skvělé načasování. Přece jenom jsi mi byl k něčemu užitečný. Byl doufám ten, jaks ho nechal svým poskokem zamordovat, princ Matěj?
princ
Ano, byl. Ale to teda znamená…
čarodějnice
To ti to musím ještě jednou celé opakovat? Ta dnešní mládež je zabedněná! Pokud se princezna do dovršení plnoletosti nevdá a musí z lásky, jinak zemře, pak se promění ve stejně ohyzdnou babiznu, jako jsem já! A vysvobodit ji pak bude moct jen láska blablabla…ale až bude vypadat takhle, tak se do ní sotva kdo zamiluje. Sama jsem postižena stejnou kletbou a nikdo se do mě už 18 let doopravdy nezamiloval! Asi se ani nedivíš proč.
princ
Ne. Takže já jsem vlastně…
čarodějnice
Zabránil jediné možnosti, která by ode mě navždy odvrátila mou dceru. Být tebou moc bych se tím nechlubila. Za vraždu prince se snad i visí! Chachachacha!
Přibíhá princezna.
Princezna
Princi Zikmunde, princi Zikminude! Á, už se ti vrátil zrak? Nevíš, kde je princ Matěj? Dělal u nás zahradníka.
Princ
Ne, toho už jsme dlouho neviděl.
čarodějnice
A dlouho neuvidíš.
princezna
Mohl by zlomit tu mojí kletbu! Musíme ho co nejrychleji najít. A vy jste kdo?
čarodějnice
Kdo jsem já? To se již brzy dozvíš, drahoušku! Osmnáct let jsem čekala na tuto chvíli. A teď je tady!
Úder gongu!
princezna
Co to…co to je?
princ
Princezno, co se děje?
Princezna padne na zem, drží se za hlavu. Princ jí chce přiskočit na pomoc, ale čarodějnice ho zadrží.
princezna
Hlava se mi chce rozskočit, tělo mám v jednom ohni. Bolí to, bolí. Honem! Honem!! Najděte, Matěje, sic po mě je!
Princezna omdlí. Úder gongu. Tma.
6. Sedmikráskové království – les
Perpetum dotáhne prince Matěje na palouk. Skloní se k němu a měří mu tep.
Perpetum
Koukám, princátko, že už ani nebudeš potřebovat dorazit. Co se ale divím. Vždyť jsem ti dal koňskou dávku. Hahahaha.
Ze křoví to pozoruje srnečka.
matěj
Sedmikrásko, moje lásko. Neodcházej!
perpetum
Vida. Začíná blouznit! Jeho poslední hodinka je tady. Ještěže tak! Já totiž nesnesu pohled na krev. Hahaha!
Srnečka
Princi Matěji, princi Matěji!
matěj
Voláš mě, Sedmikrásko? Kde jsi?
srnečka
Nemůžu lesní vílu nikde najít. Musíš ji zavolat.
perpetum
To je zase ta zvědavá srnka. Táhneš odsud! Kššš! Kššš!
srnečka
Zavolej ji, jiná možnost není. Sama ho nepřeperu!
matěj
Zavolat vílu? Ale jak? – Jak se cítím najednou lehký. Jako bych se vznášel.
perpetum
Dám ti radši ještě trochu čichnout, ať ti to zkrátím.
Matěj
Ach, Sedmikrásko!
srnečka
Zavolej vílu! Musí být nějaká kouzelná formulka, kterou se volá!
matěj
Proč bych volal vílu, když jsem se svou láskou?!
perpetum
Vílu? Já ti musím stačit. Ještě se párkrát nadechneš a pak navždy vydechneš!
srnečka
Řekni tu formulku! Zavolej ji!
Perpetum připravuje jed na kapesník a srnečka do něj strčí, že mu kapesník spadne.
perpetum
Jedeš odsud! Šílená srnka!
srnečka
Zavolej vílu!
Matěj
Vílo! Vílo!
srnečka
Tou kouzelnou formulkou!
perpetum
Už toho mám dost!
matěj
Listí…, mech…, kůra… a…. jehličí,
Princ… Matěj… už není…. v bezpečí.
Objeví se lesní víla.
víla
Vidím, princi, že mě potřebuješ.
Perpetum
Zje—zjevení! Pomoc!! Zachraň se kdo můžeš! Pomoc!
víla
Sýkora, vrabec, lodyha, stvol,
ať tu místo tebe roste strom! – A dáš pokoj!
Perpetum se promění v strom (nehýbe se).
víla
Princi, už jsi v bezpečí!
matěj
Ano, Sedmikrásko, budeme už navždy spolu!
víla
Přišla jsem příliš pozdě. Princi, slyšíš mě? Přestává dýchat! Potřebujeme živou vodu. Rychle. Srnečko, běž k prameni na konci lesa. Neotáčej se, běž, co ti nožky stačí.
Srnečka vyběhne
Víla
Matěji, vydrž. Hned tu bude! Tvoje záchrana je na cestě! Ach, proč jsi mě nezavolal dřív.
7. sedmikráskové království – hrad
Král přechází nervózně před trůnem. Posel stojí kousek od něj.
král
To je konec! Zbývá posledních pár chvil. Kde jen může ten Matěj být! Proč ho nehledáš?
posel
Všude jsme už koukali, můj králi.
Přichází zahradnice.
král
Jak pokračuje pátrání?
zahradnice
Bezúspěšně. Nikdo o něm neví, nikdo o něm neslyšel.
král
Studnu jste už prohledali?
zahradnice
Ano, prohledali. Už jsme prohledali všechno. Nenechali jsme kámen na kameni a nic.
král
Hledejte dál! Někde být musí. Přece se nevypařil!
zahradnice
Můj králi!
Zahradnice odchází.
král
To jsme dopadli. To jsme dopadli!
Přichází chůva.
chůva
Hrůza hrůzoucí.Já už se na to nemůžu dívat!
král
Co? Co je s princeznou?
chůva
Před mýma očima se proměňuje do podoby té odporné čarodějnice. Její dívčí krása se ztrácí jak pára nad hrncem. Místo té líbezné tváře vrásky, vředy, vousy a bradavice. Je to otřesné, můj králi!
Ozve se GONG.
král
Tak to je konec!
Král usedne zlomený na trůn. Přichází princezna, který teď vypadá jako čarodějnice.
král
Zmiz nám z očí. Tebe tu nechceme!
princezna
Ale tatínku, to jsem já.
Král
Ach, Sedmikrásko!
Chůva omdlí. Lokaj ji začne ovívat. Přichází čarodějnice.
čarodějnice
A rodina je zase po letech pohromadě.
král
To, že vypadá jako ty, ještě neznamená, že ji můžeš navštěvovat.
čarodějnice
Ale tatínku, proč křičíš na mě? Já jsem tvoje Sedmikráska!
princezna
Vidíš, jsme si tak k nerozeznání podobné, že sis nás spletl. Hahaha.
čarodějnice
Ji vyhoď, ne mě!
princezna
Vyhodíš-li jednu, riskuješ, že ztratíš svojí dceru! To bys chtěl?
král
Nech těch čar a kouzel!
čarodějnice
Třeba teď křičíš na svou dceru!
král
Však existuje něco, co mou dceru zachrání! Láska! Až najdu prince Matěje, tak ten ji pozná a polibek ji ze zakletí vysvobodí.
princezna
I kdyby žil, tak nepozná, která z nás je jeho vyvolená!
král
I kdyby žil?
čarodějnice
Je mrtvý. Hahaha. Někde v lese. Je konec, králi, konec nadějí. Navždy.
Přichází princ Zikmund.
princ
To se pleteš, čarodějnice. Ještě jsem tu já!
čarodějnice
A co jako ty myslíš, že zmůžeš?
princ
Polibkem princeznu vysvobodím! Co zvládne princ z trhanova, dokáže tím spíš dědic největšího království světa!
princezna
Snad ses nám na poslední chvíli do princezny nezamiloval, hahahaha.
čarodějnice
Hahahahaha. Když chce, ať si svou princeznu vybere. A ať to má nějaký dekorum stoupneme si támhle dozadu! Každá na jednu stranu! Souhlas Sedmikrásko?
princezna
Souhlas, Sedmikrásko!
Stoupnou si vzadu ke zdi. Každá na jednu stranu (můžou předtím ještě zajít za portál, aby se prohodili) každopádně „čarodějnice“ nalevo má v rukávu schované kopretiny, které později vytáhne. Ta která má kopretiny byla v dialogách na předchozí stránce psána jako PRINCEZNA.
Lokaj
Princi, ty jsi přece můj!
chůva
(z mdlob)Ne, ten je můj, ty hloupá!
Král
Princi, cením si tvé nabídky. Jen nevím, jestli zrovna tvá láska je tak silná, aby kletbu zlomila. A pak je tu riziko, že když si vybereš a políbíš tu nepravou, strávíš zbytek života s čarodějnicí.
princ
(pomalu s obavou) To jsou nové skutečnosti, o kterých jsem neměl tušení, ale přesto to riziko chci podstoupit.
lokaj
Nevíš, co říkáš, princi. Vezmi si mě, a máš to bez rizika!
princ
Vy už buďte jednou provždy zticha, nebo vás nechám vyhnat!
chůva
(k lokajovi) Vidíš, co děláš! Teď je nás kvůli tobě naštvaný!
král
Dámy jsou připraveny, princi! Nuže. Ať je správná tvá volba a tvá láska ať je dostatečně silná!
princ
Mám největší vojsko na světě, moje srdce je taky největší ze všech!
Přichází zahradnice.
zahradnice
Zadržte, princi. Nemusíte si vybírat.
princ
Co zase? To jsi ty? Tebe, až budu král, za zahradnici nechci! Jdi si sbalit svoje cibulky a zmiz!
zahradnice
Co jsem provedla? Ale buď jak buď, princ Matěj se našel. Nestačil mému tempu, ale už je tady!
Princ
A sakra!
Král
Sláva, jsme zachráněni.
matěj
Králi. Princi Zikmunde! Za to, cos mi provedl bych tě měl nechat minimálně zavřít do hladomorny. Ale abys věděl, že nejsem takový jako ty, tak ti odpouštím. Tvůj sluha bude trpět v lese do konce života za tebe.
král
Co to slyšíme? Co to slyšíme? To princ Zikmund usiloval o tvůj život?
matěj
To nechme minulosti. Díky souhře šťastných náhod žiju a tak se tím více nezabývejme. A teď, princi Zikmunde, ustup. Ty princeznu nemiluješ a ona tebe taky ne. Vybral by sis čarodějnici. Takže než by se tak stalo, předejdu tě. Ani nevím, proč jsem k tobě tak velkorysý.
princ
Dělej, jak myslíš.
král
Matěji, držíme ti palce!
Matěj se podívá na obě čarodějnice. Všimne si, že ta nalevo upustila kopretinu a ta jí teď leží u nohou. Na pozadí se objeví víla.
víla
Jednej vždy srdcem, nespoléhej na své oči. To co vidíš, může být klam, ale to co cítíš, nikdo neošálí.
Matěj se vydá k „čarodějnici“ vpravo. Dojde k ní, políbí ji a...nic se nestane!
král
A sakra!
princ
Ach, Matěji, Matěji! Přeji ti šťastný život s čarodějnicí! Hahahaha. Možná jsi slepý (ale já už ne), princezna upustila kopretinu, aby ti dala znamení. Takže teď ji jen políbím a budu králem!
Zikmund políbí „čarodějnici“ nalevo. Tma. Gong. Když se rozsvítí, tak princ Matěj objímá Sedmikrásku a princ Zikmund stojí v objetí s čarodějnicí.
čarodějnice
A můžeme strojit svatbu! Ženicha už mám!
princ
To ne! To ne!!
čarodějnice
Ještěže si mě nevybral Matěj – s tebou bude větší švanda. Tak, rychle najít nějaký lítací koště a honem k vám na hrad. Ať mě představíš rodičům! Budou koukat!
princ
Já nechci!!! Néé!!!
Čarodějnice a princ Zikmund odejdou.
Princezna
Matěji, Matějíčku. Bála jsem se, že mě nepoznáš! Jak jsi věděl, že jsem to já?
matěj
Nevěděl. Šel jsem za svým srdcem!
Král
Děti! Máme z vás radost!!
Král je přerušen brekotem lokaje, chůvy a zahradnice.
král
Co je to s vámi? Proč se neradujete s námi?
Chůva, Lokaj, Zahradnice
(s brekem) Když ona nám ta baba jaga odnesla našeho prince.
Král
(mávne rukou) Ale. – A odedneška už nejsi zakletá princezna, ale zamilovaná princezna. Zaplať za to pánbůh!
KONEC